Sir Joseph John Thomson byl prvním vědcem na světě, který objevil subatomární částici – elektron. V roce 1906 získal Nobelovu cenu za fyziku. Pozoruhodné je, že jeho syn George Paget Thomson dostal za výzkum elektronů o 31 let později Nobelovku taky.

Tuhle paní určitě nemusím představovat – teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů, objev radia a polonia, léčba rakoviny, dvě nobelovky…

Většinu toho, co jsem tady chtěl zmínit o Nobelovi, jsem napsal už u jeho univerzitního spolužáka Ascania Sobrera. Snil o tom, že jeho dynamit ukončí všechny války a civilizované státy rozpustí své armády. To se asi tak úplně nepovedlo, ale majetek, který svou činností nashromáždil, dodnes stačí na mimořádné odměny laureátům ceny nesoucí jeho jméno.

Málo známou skutečností je, že v roce 1896 napsal divadelní hru, která ve své době způsobila skandál. Jeho soukromé deníky a korespondence byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Upřímně – Plechový bubínek jsem nečetl, ale film na mě kdysi zanechal slušný dojem. Zaznamenání hodný je určitě i Grassův vliv na českou kulturu. V roce 1968 otevřeně odsoudil okupaci Československa a podporoval české disidenty. O jeho působení ve Waffen SS a zajetí Američany v Mariánských Lázních toho bylo napsáno už dost.

„Ve výtvarném umění jsem se vyučil, v literatuře jsem pouze samouk.“ Na Nobelovku to ale stačilo.

Tehdy ještě budoucí Italský chemik objevil už při svých studiích v Turíně výbušninu nitroglycerin. A teď to teprve začne být zajímavé: Na univerzitě měl Sobrero spolužáka ze Švédska, jistého Alfreda Nobela. Asi nemusím psát, co z jeho nitroglycerinu vyrobil, že?

Čas od času přistane v mé poště neodolatelná nabídka ilustrování nějaké úžasné dětské knihy. Většinou mi píše sám autor geniálního textu, přičemž nakladatele, který by chtěl jeho knížku vydat, pochopitelně ještě nemá. Co kdybych mu třeba chtěl nějakého najít sám… (Pokračování textu…)