Covidový dekameron pro hrdiny v první linii aneb Jak jsem nevycházel z údivu

Na sklonku jara se Obec spisovatelů České republiky rozhodla, že pro zdravotníky a další dříče v první linii sepíše a vydá dekameron covidových povídek. Výsledkem je čtyřsetstránková bichle s názvem Dekameron 2020. Podobně jako slavný dekameron Giovanniho Boccaccia vznikl, aby pobavil čtenáře v době tuhého moru ve Florencii, i tento moderní povídkový almanach by měl spíš rozveselit a povznést nad všední starosti. Větší část nákladu by měla být rozdána zdarma zdravotníkům.

Ač nejsem členem spisovatelské obce, přesto jsem byl osloven, abych přispěl svým skromným příspěvkem. Napsal jsem tedy povídku Trosečníci a pak se nestačil divit. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Dnes v Milíně

Ve středočeské obci Milín jsem měl dnes dvě besedy s dětmi v tamní útulné knihovně (mimochodem Knihovně roku 2013). V podkroví souběžně probíhal animační workshop – děti tam vytvářely filmy na motivy děl Hermíny Týrlové. Moc rád jsem se jim chvilku díval přes rameno. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Dnes ve Vyšším Brodě

Dnes jsem kreslil dětem v nejjižnější české obci. Mají tam krásný cisterciácký klášter, tak jsem si ho nakreslil a málem jsem u toho zmrznul. Ještě jsem stihnul večerníčkový workshop v nedalekém Lipně nad Vltavou. Tam už ležel sníh, takže žádný obrázek nečekejte. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Moji Piešťanští mi rozumějí

Jsem v Bratislavě už měsíc a žiju tady překvapivě bohatým kulturním životem. Nicméně můj jediný únik mimo hlavní město byl zatím pracovní výlet do Piešťan. Do půvabného lázeňského města mě pozvala místní knihovna ve spolupráci s Českým centrem v Bratislavě, abych tam vyprávěl puberťákům, že život umělce na volné noze je naprosto báječný a že by o tom při volbě povolání mohli třeba taky eventuálně zauvažovat. A jelikož kluci a holky ten můj hodinový monolog v informačním centru vydrželi poslouchat téměř bez hlesu, možná to nebylo úplně marný. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Vesnice, která si mě najala na kreslení

Taková malá, nenápadná vesnička. A přitom tolik pokladů a tajemství! Vzácné roubené sýpky. Bývalá papírna a zaniklý rybník. Někdejší těžba kaolínu a vitriolové břidlice, výroba české dýmavé kyseliny. Bohatá historie včelařů, truhlářů, hasičů a Sokolů. Dávno zaniklé obce Třebokov a Hýrovy Hory. A ta příroda – rostliny, stromy, ptáci, zvířata… A v místní hájovně se před dvěma sty lety narodil zakladatel české kasteologie František Alexander Heber, tvůrce úctyhodného sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlöss. A to prosím pěkně zemřel v pouhých čtyřiatřiceti letech.

A tak si jednou Martina usmyslela, že své milované obci Jarov v okrese Plzeň-sever věnuje krásnou naučnou stezku. Začala shánět veškeré písemné i obrazové podklady, mluvila s rodáky, přesvědčovala sousedy, radila se s odborníky, vymýšlela interaktivní prvky a hry pro děti, domlouvala spolupráci s fotografy, truhláři a tiskaři, žádala o granty i o podporu vedení obce. A protože jsme spolu před lety vytvořili hezkou naučnou stezku pro děti v Plzni na Homolce, požádala o spolupráci i mě.

Ujal jsem se jak grafického designu informačních tabulí a interaktivních prvků, tak samozřejmě i několika ilustrací. Kreslil jsem schéma geologického vývoje v Barrandienu či galejní pece na výrobu olea. Kreslil jsem vývoj jeleního parohu i podrobně popsaný paroh daňčí. Mimochodem – víte, jaký je rozdíl mezi rohem a parohem nebo jak se říká samici od daňka? (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

12 pohádek

úplně zadarmo!

Získejte e-mailové novinky z první ruky. A k tomu e–book s 12 veselými pohádkami.