Začal červen, čas na nový newsletter. (Ano, každý, kdo si přihlásí moje novinky e-mailem, dostává ode mě každý měsíc nějaký ten elektronický dopis.) 

Co psát tentokrát? Tak snad že jsem se vrátil z dovolené.

Nebojte se, nebudu vám líčit všechny zážitky od moře ani se chlubit fotkami zapadajícího slunce a hrajících si dětí. Snad můžu napsat jen, že to bylo náročné. Moje psychické rozpoložení se pohybovalo od totálních propadů a depresí až k dlouho nepoznané euforii. To když si na tu neskutečnou párty na dvou lodích plujících těsně vedle sebe přišli zatancovat i delfíni. Nepopsatelné. Nepřenositelné. (Pokračování textu…)

Když kreslím, jsem to já, kdo určí, jaký tvar budou mít kopce na obzoru, bude-li na ně pršet nebo nade vším zazáří slunce. Kde poroste tráva a kudy poteče řeka. Kde se budou pást ovce a kde postavím domy. Jsem to já, kdo rozhodne o každém lístečku na stromě, stejně jako o každé bytosti, která se na scéně objeví. To já vdechuji svému obrázku život. Je to můj svět a jen na mně záleží, jak to v něm bude vypadat. (Pokračování textu…)

Dokonalých fotek už máme dost, ilustrace zaujmou mnohem víc,” řekli si ve firmě Pragoimex a pozvali mě na oběd. Tomu říkám ideální začátek spolupráce! (Pokračování textu…)

Od kreslení desátého dílu večerníčku Bílá paní na hlídání jsem si odskočil do pražského Goethe Institutu, kde jsme s velkou slávou vítali parádní německou verzi Mit der weißen Frau ist kein Tag mehr grau! (Vlastně k tomu mělo dojít už v listopadu, ale to jsem byl ještě v Bratislavě, tak to kvůli mě šoupli až na prosinec.) (Pokračování textu…)

Tohle není žádná nadsázka. Představí-li se vám někdo jako spisovatel, vymluvte se na náhlou nevolnost a zdrhejte, co vám síly stačí. Pokud se s nějakým spisovatelem už znáte, okamžitě si ho vymažte z telefonu. Zrušte s ním veškerý kontakt. Předstírejte, že jste umřeli. (Pokračování textu…)

Naše Bílá paní na hlídání je podle všeho jedním z nejoblíbenějších večerníčků posledních let. Snad proto na ni padla volba, když se uvažovalo o tom, že by se děti mohly s večerníčkem učit cizí jazyky. Do projektu se zapojili nejenom tvůrci a web Déčka, ale i ministerstvo školství, Univerzita Karlova a Francouzský institut. A tak díky skvělé Chantal Poullain promluvila bílá paní francouzsky. (Pokračování textu…)