Občas se tady na blogu zamýšlím nad rozličnými úskalími kreslení vtipů. Třeba nad tím, jak vlastně vzniká styl charakteristický pro toho kterého autora. Aniž bych chtěl z tvorby kresleného humoru dělat přehnaně vážnou záležitost, měli byste vědět, že kreslení vtipů není žádná sranda. Tedy pokud nekreslíte takové ty hospodské kresbičky a nespokojíte se s tím, že se štamgasti kolem vás tváří pobaveně, jelikož jste své křivolaké postavičky obdařili “vtipně” vyvalenými pupky. (Pokračování textu…)

Kreslíš a už víš, že nikdy nepřestaneš. Je to přesně to, co tě naplňuje, v čem jsi našel smysl života. Kreslení jsi ty! (Pokračování textu…)

“Jak to vlastně děláš, že tě kreslení uživí?”

“Jak jsi našel odvahu odejít z práce?”

“Mě taky vždycky bavilo malovat, ale…”

Pro tuto chvíli pomiňme, jak jsem odešel ze zaměstnání na volnou nohu já. Stalo se to před deseti lety, je to na delší vyprávění a určitě sem ten příběh někdy taky napíšu. Ale když se mě ptáš, jak to máš udělat ty, mám jednu zaručenou odpověď: (Pokračování textu…)

Ocenění knihy Nejdůležitější věc na světě Cenou Bohumila Polana zdůvodnila porota tímto laudatiem: (Pokračování textu…)