Všiml jsem si, že někteří lidé mají při komunikaci s naší Karolínkou (2,5) problém s pochopením některých slovíček. Připravil jsem proto malý obrázkový slovník nejdůležitějších pojmů. Tak se ho nabiflujte, ať si pak před Kájou neděláte ostudu.

Ruská státní knihovna pořádá Festival české kultury, v jehož rámci tam ve středu odpoledne, kousek od Rudého náměstí, povedu workshop pro děti Jak se kreslí večerníček. Aniž bych pro to cokoliv udělal, budu si moci odškrtnout Moskvu jako další evropskou metropoli, kde jsem besedoval a kreslil (už mám v seznamu Atény, Stockholm, Bratislavu, Brusel a samozřejmě Prahu). (Pokračování textu…)

Právě se vám něco hodně povedlo. Ale fakt hodně. Tím hodně myslím, že jste udělali něco, co ještě nikdo před vámi nezkusil. Objevili jste cestičku, kterou nikdo před vámi neprošel.

Je to jasné. Jste geniální! (Pokračování textu…)

Když jsem ještě před pár lety seděl v předsednictvu České unie karikaturistů, pořád jsme s kolegy marně přemýšleli, jak ke kreslení vtipů nalákat nové tvůrce. Když se teď dívám na internet, mám pocit, že vtipy dneska kreslí kdekdo. Nad mnoha z nich však prožívám spíše pocity trapnosti než pobavení. Jakoby se dotyčný autor vůbec neobtěžoval si o kreslení vtipů něco nastudovat, poučit se, jak kreslí ti nejlepší, a vzít si z nich příklad. Dobře, tohle bude fakt jednoduché, aby to zvládl opravdu každý. Avšak výsledky to může přinést naprosto zásadní. A pozor – četba to bude užitečná i pro diváky/čtenáře. Jednak uvidí, co všechno stojí za dobrým kresleným vtipem, a pak třeba poučení tímto článkem nebudou už lajkovat každý nesmysl, který na Facebooku najdou… (Pokračování textu…)

Před pár dny jsem tady psal, že raději než penězi přispívám na charitativní projekty tím, že jim něco hezkého nakreslím. Včera jsem našel ve schránce zrovna něco takového – stolní kalendář spolku OBRAZ – Obránci zvířat, do kterého jsem přispěl rozvernou ilustrací. Kalendář vám pošlou, pokud do konce roku přispějete na jejich činnost. Spolek se snaží zejména o zákaz kožešinových farem a množíren psů, ale myslí třeba i na pejsky zapomenuté v horkem rozpálených autech. (Pokračování textu…)

Od té doby, co národ na vlastní uši poznal úroveň angličtiny premiéra Sobotky, může se s tím vypořádat mnoha způsoby. Jedni se stydí, jiní se smějí, další nadávají, mnohým je to jedno… Pojďme však zkusit celou lapálii řešit konstruktivně, přátelé.