Chtěl bych mít takový zaručený návod na výrobu vtipů. Postupoval bych podle jasně daných a ověřených kroků, a na konci by byl fór. Bohužel žádný zaručený recept na dobré vtipy, pokud je mi známo, neexistuje. A tak při vymýšlení a kreslení svých bezeslovných obrázků na Wordless Cartoons začínám vždycky od nuly a nikdy nevím, jestli z toho nakonec nějaký vtip bude nebo nebude a jestli se mu někdo bude smát. (Pokračování textu…)

To jsou takové životní paradoxy. Při hodinách výtvarné výchovy se trápíte. Na lidušku se necháte zapsat spíš proto, aby vás vzali na školu, než že byste do toho byl blázen. Beztak vám všichni cpou, že máte talent a že se umíte dívat, a vás fakt nenapadá žádný jiný obor, ke kterému byste měli nějaký pozitivní vztah. (Pokračování textu…)

Ani nevím, proč jsem při zběžném rolování instagramovým feedem považoval autora těch úžasných snových obrázků za muže. Až později jsem si všiml, že jde o autorku. A k mému dalšímu překvapení jsem až při psaní tohohle článku zjistil, že ač jí sleduje bezmála půl milionu lidí, není Felicia profesionální ilustrátorkou. Všechny ty nádherné obrazy kreslí po večerech a nocích, zatímco přes den pracuje jako designérka průmyslových výrobků. Mimochodem i jí navržené hračky mi připadají podivuhodné. (Pokračování textu…)

Poznali byste, že jsem tohle kreslil já? Moje žena tomuhle panáčkovi říká pan Fazolka. A tenhle plakát bude rozdávat v pátek všem přihlášeným účastníkům svého kurzu Vědomí těla. (Pokračování textu…)

Když jsem na podzim besedoval s ředitelkami mateřských škol ve Středisku enviromentální výchovy MEVPIS ve Vodňanech, jedna paní ředitelka se pak přišla zeptat, jestli bych nechtěl nakreslit ex libris pro jejího syna. Jasně, že chtěl!

Zadání bylo volné, tak jsem se s nadšením pustil do obrázku, o kterém jsem se domníval, že musí zahřát u srdce každého knihomola. Paní zadavatelka však na můj e-mail dlouho neodepisovala, a když konečně napsala, neskrývala rozpaky. (Pokračování textu…)

Po delší době jsem se pokusil o politickou kresbu. Nechci říkat vtip, protože vtipné to není. Zato je to barevné a beze slov. Máte z toho, co se děje kolem nás, podobný pocit? Co s tím? A kterému z panáčků byste rádi pomohli Vy? A nepište mi, prosím, že bychom měli být uprostřed. Děkuju.