Pořád mám pocit, že toho moc nedělám, moc nestíhám, že za mnou nejsou vidět žádné výsledky… A tak se vždycky ohlédnu za uplynulým rokem, abych se aspoň trochu ujistil, že to s tou mojí prací zas až tak zlé nebylo. (Pokračování textu…)
Můj Václav Havel v Athénách

V Athénách oslavili Evropský den jazyků, tedy i toho českého. A protože to bylo v Parku Svobody u lavičky Václava Havla, půjčil jsem do Řecka svého Václava Havla. A tak se na akci rozdávaly moje samolepky a placky. Škoda, že to nakonec nevyšlo i s magnetkama.
Vezmi prachy a zdrhej

Velmi mazaně si vydělal dánský konceptuální umělec Jens Haaning v přepočtu skoro dva miliony korun. Peníze od muzea v Aalborgu obdržel v hotovosti na svou uměleckou instalaci. Zamýšlený koncept však nedokončil, název projektu změnil na Take the Money and Run a zmizel. Umělecké dílo tak spočívá ve skutku, že Haaning vzal peníze a utekl. Muzeum prý počká na konec výstavy, a pak bude chtít peníze zpátky. (Pokračování textu…)
Jak souvisí olympijské hry s kreslením (a další novinky ze světa ilustrace)

- Každá olympiáda přece musí mít svého maskota. Ten tokijský se jmenuje Miraitowa. Mimochodem – estonská reprezentace se stylově nechala zvěčnit v manga stylu a najala si na to profesionálního japonského ilustrátora MONQ. (Pokračování textu…)
Chvojkovy lomy

Nečekaně jsem se dnes shodou náhod ocitl ve Chvojkých lomech. V “Central Parku” plzeňské čtvrti Slovany se kolem mě celou dobu kreslení motala parta asi desetiletých holek, takže jsem si vyslechl i věci, které jsem vědět nepotřeboval. (Pokračování textu…)
Na skok v CCCP

Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.
Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)