Tohle byl důvod, proč jsem byl v Moskvě zadarmo (fotky zde). V Ruské státní knihovně, které dodnes nikdo z Moskvanů neřekne jinak než Leninka, jsem vedl workshop o tom, jak se kreslí večerníček. (Pokračování textu…)

Poslední 13. díl večerníčku Bílá paní na hlídání je tu. Dneska bude těžké tu něco psát, když vás nechci připravit o překvapení. Jenže jak to vlastně utajit, když ten zatracený čáp lítá kolem domu jako blázen, pak ještě stojí vycpaný v přírodopisném kabinetu a zdobí i stěny nemocničního pokoje? Ale za jakých okolností se to všechno seběhne, a co to vlastně bude, je stejně ještě mnohem zajímavější! Takže si to nenechte ujít dnes v 18:45 na ČT2 nebo na Déčku.

Na prvním obrázku jste si prohlédli všechny nové postavy a rekvizity, které jsem musel do posledního dílu vymyslet. Třeba tatínka v pyžamu jsme ještě neviděli. A školní aktovky pro kluky, pochopitelně. Uriáš s tou svojí dokonce spí… Čtyři holčičky z ordinace doktora Medvěda si ale možná pamatujete, ne? A ta limuzína? To je pěkná provokace pro vlastníky staré dodávky, které se neustále zasekávají přední dveře. (Pokračování textu…)

Bylo to příjemně strávené sobotní dopoledne. V benešovské městské knihovně jsem děti naučil kreslit nejenom jejich oblíbenou večerníčkovou postavu, ale společně jsme si kreslili třeba i piráty a draky. A ještě jsme si u toho pouštěli večerníčky.

Den pro dětskou knihu proběhl v českých knihovnách letos už podvanácté.

Překvapilo mě, že i vloni na Slovensku – když se rozkřiklo, že tam jsem – si mě začali zvát na besedy s dětmi do škol a knihoven. Obával jsem se (úplně zbytečně), že mi slovenské děti nebudou rozumět, že já nebudu rozumět jim, že to zkrátka hrozí skončit trapasem. Začal jsem se dokonce pídit po slovenských národních pohádkách a typických pohádkových bytostech (děkuju, Jakube), abych před dětmi nebyl za úplného mimozemšťana. (Pokračování textu…)

Od kreslení desátého dílu večerníčku Bílá paní na hlídání jsem si odskočil do pražského Goethe Institutu, kde jsme s velkou slávou vítali parádní německou verzi Mit der weißen Frau ist kein Tag mehr grau! (Vlastně k tomu mělo dojít už v listopadu, ale to jsem byl ještě v Bratislavě, tak to kvůli mě šoupli až na prosinec.) (Pokračování textu…)

 

Jelikož se mi tohle kraťounké video nepovedlo pověsit nikam jinam než na Facebook, dávám ho raději ještě sem. Slíbená druhá beseda v Piešťanech už probíhala s mým obvyklejším publikem, a jak je vidět, i slovenské děti mají celkem jasnou představu, co přesně bych měl nakreslit, v tomto případě pirátovi. Hlavně papagája! Ještě že trochu rozumím slovensky ;-)