Je jaro roku 2007. Jeden obyčejný tatínek se ve svém bytě v moravském městečku právě potýká s elektronickou chůvičkou. Znepokojivý výjev, který v ní omylem zahlédne, odstartuje tak zvanou Kuřimskou kauzu – šílený příběh, který nevěřícně sleduje celá země, aniž by mu kdokoliv dokázal porozumět. Figuruje v něm plejáda nepochopitelných postav a zápletek, utrpení nevinných dětí, několikanásobná proměna dospělé ženy v dítě, náboženská sekta a neskutečná manipulace. Jakkoliv policie celý případ důkladně zmapuje a soudy vynesou rozsudky, stejně to nikdy do celého případu nevnese ani paprsek světla. Záhady a spekulace o skutečných vinících a jejich důvodech zůstávají. Zapomeňme. (Pokračování textu…)

Co je to za zmatečný nadpis, říkáte si možná. Je přece jasné, že je to klient, který si pro svůj záměr vybírá vhodného ilustrátora. Stejně jako si vyberete automechanika, aby se vám podíval na porouchané auto a nikoliv obráceně – tedy že by vám zničehonic zazvonil u dveří chlápek v montérkách a ptal se, jestli náhodou nepotřebujete vyměnit brzdovou kapalinu…

Máte pravdu. Ani já nechodím od domu k domu a neptám se lidí, jestli náhodou nechtějí nakreslit obrázek. A přece jsem to já, kdo si své klienty vybírá. A navíc to dělám dávno před tím, než si klient vůbec uvědomí, že by mohl někdy potřebovat něco nakreslit. (Pokračování textu…)