Tady jsem myslel, že bude reportáž o tom, jak jsem jel do Brna na pozvání do pořadu Sama doma. Jak mi zaplatili jízdenky, poslali pro mě řidiče a všichni byli moc milí. Jak jsem kreslil v přímém přenosu z večerníčkové výstavy. Ale nakonec to bude poznámka pro sebe. O tom, že když se dám do řeči s někým takovým, jako je Bolek Polívka, tak bychom proboha nemuseli plácat úplný kraviny a říct si aspoň něco zajímavýho.
(Pokračování textu…)
