Pořád mám pocit, že toho moc nedělám, moc nestíhám, že za mnou nejsou vidět žádné výsledky… A tak se vždycky ohlédnu za uplynulým rokem, abych se aspoň trochu ujistil, že to s tou mojí prací zas až tak zlé nebylo. (Pokračování textu…)

Znáte Only Fans – sociální síť, na které se holky ukazujou na fotkách a na videích s neslušným obsahem pro své fanoušky, kteří si za přístup k takové produkci platí? V poslední době se o tomhle kontroverzním způsobu vydělávání peněz hodně mluví. Jedni jsou nadšení, zatímco druzí považují takový výdělek za minimálně nedůstojný. A zatímco se tyto dva tábory přou, na Only Fans houfně spěchají publikovat dráždivé fotky a videa i tak zvané celebrity, když vidí, jaké pohádkové výdělky jsou některé “obyčejné” holky schopné generovat.

Jak už to u mě někdy bývá, založil jsem si Only Fans dávno před tím, než to bylo in. Ne, neukazuju se nikde nahatý. Mám svůj kreslící projekt Wordless Cartoons na Patreonu. A když si odmyslíme trochu jiný obsah – bezeslovné kreslené vtipy místo erotiky (ačkoliv…) – je to vlastně úplně stejné. S tím rozdílem – a to je velká novinka – že za můj obsah platit NEMUSÍTE! Dostaneme se k tomu níže. (Pokračování textu…)

 

Byl jsem hostem podcastu Byznysové jednohubky. Ve dvacetiminutovém rozhovoru jsme si s Lucií Dědkovou povídali, jak se mi daří, a co to vlastně obnáší být ilustrátorem na volné noze. A pak mě Lucie vyzvala, abych poradil něco zajímavého a podnětného divákům. Do podnikání, do života… Jenže, jak u mě bývá obvyklé, zapomněl jsem k tomu zmínit spoustu věcí. Tak jsem se rozhodl to ještě jednou přehledně sepsat.

Podívejte se na video, a pak si přečtěte tenhle článek. Anebo naopak. Je to na vás.

A jaká byla ta rada? (Pokračování textu…)

Na Comic-Con letos přišlo 20 tisíc lidí. Nalákala je přítomnost světových komiksářů, herců ze Star Wars, Smrtonosné zbraně nebo Fantastických zvířat i výstava ke 40. narozeninám legendárních českých Návštěvníků. A do toho tam stojím já s liháčem a kreslím na bílou tabuli komiksové superhrdiny na přání.  (Pokračování textu…)

Už jste mohli Bílou paní na hlídání sledovat v češtině, francouzštině, němčině a angličtině. A já si neskromně myslím, že není moc dalších českých seriálů, které by se něčím takovým mohly pochlubit. Od letošního podzimu se postavičky ze stále populárního seriálu rozmluvily i ukrajinsky. Ukrajinské děti, které si u nás obtížně zvykají na nové prostředí a jazyk, se díky seriálu můžou pomalu zlepšovat v češtině. Na večerníček se totiž můžou dívat v ukrajinštině i češtině a s ukrajinskými i českými titulky. Mám z toho obrovskou radost!

Po plyšové postavičce Filipa Harmoníčka, kterého jsem navrhl Plzeňské filharmonii, je iBéďa mým druhým plyšákem. Medvídka pro sdružení Pacienti IBD, mého letitého a oblíbeného klienta, jsem vymýšlel s nadšením a kreativitou.  (Pokračování textu…)