Před časem se mi ozval odborník na vozové parky a prostředí korporátů Jan Tejnor. Že prý má pár nápadů na virální komiksy a potřeboval by je nakreslit nějakým stylem ještě jednodušším, než je ten můj. Ale že věří, že bych to mohl zvládnout. (Pokračování textu…)

Před pár lety jsem napsal hojně v oboru sdílený a diskutovaný článek o tom, jak být dobrý v kreslení vtipů. Člověk, o kterém chci psát, ten článek nikdy nečetl. Zakládá si na tom, že nic nesleduje, nečte, nikde se neinspiruje. Jde prý svou cestou. Je to podle mě suverénně nejhorší kreslíř vtipů na světě. Jistě pochopíte, že ho nebudu jmenovat. (Pokračování textu…)

Karikaturisté rádi přesvědčují své okolí o tom, že vyšperkování nejrůznějších publikací kreslenými vtipy pozvedne takovou tiskovinu o mnoho úrovní výše. Zejména materiály obchodního charakteru – výroční zprávy, manuály, brožury, kalendáře… – pak poskytnou čtenáři nesrovnatelně příjemnější zážitek. Co víc – kreslené vtipy často bývají jediným důvodem k tomu, aby takovou publikaci chtěl vůbec někdo otevřít.

Je to nepochybně pravda. Zaznít by však mělo i jedno velké varování, o kterém se nemluví. Spolupráce mezi karikaturistou a zadavatelem přináší někdy i nepřekonatelné překážky. Na obou stranách pak při nejlepší vůli zůstává pachuť rozčarování a neporozumění. (Pokračování textu…)

Dokonalých fotek už máme dost, ilustrace zaujmou mnohem víc,” řekli si ve firmě Pragoimex a pozvali mě na oběd. Tomu říkám ideální začátek spolupráce! (Pokračování textu…)

Neumím si pomoct – pořád kreslím obrázky plné radosti a dobré nálady, veselé postavičky, spoustu bezstarostných ilustrací pro děti. Nestěžuju si. Vy víte, že mě to baví. Ale taky víte, že z téhle škatulky rád občas vylezu ven a nakreslím nějaký vtip nebo nahatou slečnu. Dlouho jsem přemýšlel i o tom, jaké by to bylo, kdyby nějaký básník našel odvahu a nechal si těmi mými kresbičkami ilustrovat sbírku básní. A pak se ozval Karel. (Pokračování textu…)

Málo se ví, že Woody Allen měl vlastní kreslenou postavičku a vlastní komiksový seriál jménem Inside Woody Allen. Kreslil ho Stuart Hample v letech 1976 až 1984, tedy v době, kdy už byl Allen celosvětovou celebritou. Ač by se mohlo zdát, že v době, kdy uhranul filmový svět svou Annie Hallovou, ho budou nějaké novinové kresbičky zajímat jen stěží, Woody Allen se pro komiks zjevně nadchl. Poskytl Hamplovi nejen své soukromé zápisky jako volné náměty k vtipům, ale povolil kreslíři i “plenění” všech svých her, knih a stand-upů (slavný filmař začínal kariéru jako komik u mikrofonu “na stojáka”). Co víc – Allen do tvorby komiksu sám aktivně zasahoval, mentoroval, radil, posouval. (Pokračování textu…)