Po 9 letech pravidelného kreslení skončila moje spolupráce s časopisem Rodina a škola. Jako ilustrace k fejetonům na poslední stránce tak vzniklo celkem 90 kreslených vtipů. Občas si je prý učitelé vystřihovali a připínali na nástěnky. Díky za tu příležitost, bylo mi potěšením.

Nechci tvrdit, že stál rok 2022 kompletně za hovno, ale fakt je, že to bylo pracovně i soukromě řekněme zajímavý období. Soukromý věci si nechám do soukromí, tady máte malý přehled toho, co jsem vloni zhruba kreslil. (Pokračování textu…)

1. Stal jsem se srdcařem roku. 
2. Ale co by mělo být pro ilustrátora důležitější než knížky? Během pár měsíců mi vyšly hned tři: léta očekávaná Bílá paní na hlídání 2, originální Neobyčejné příběhy pana inženýra a k tomu Věrtel plný pohádek. A taky jsem nadšeně pomohl nadšenému Broňovi rozmluvit Česko. 
3. Po celý rok jsem se důsledně věnoval svému vlastnímu projektu WORDLESS CARTOONS. 
4. Málokdo ví proč, ale nakreslil jsem výrazně víc aktů svých kamarádek než kdy předtím. Byla to jízda! 
5. Investoval jsem do krásných uměleckých tisků. Můžete si pořídit hezké obrázky pro dospělé (třeba tohohle turistu) i pro děti (třeba tuhle kouzelnou tramvaj).
6. Besedy s dětmi, které vždycky přinášely potřebné zpestření do monotónního ilustrátorského života, bych napočítal na prstech. Ale zase jsem si zkusil pár besed on-line – do Řecka, do Egypta i jinam – a taky to nebylo špatný.
7. Kreslil jsem samozřejmě pro spoustu větších či menších klientů. Moje obrázky jsou díky tomu k vidění v mnoha městech v Česku, mého medvídka propašovali až do televize a za jednu kresbičku jsem kromě honoráře dostal i kompletní vybavení pro svou postel. Děkuju! S velkým potěšením kreslím vtipy pro Michala Součka a časopis Rodina a škola. A pracoval jsem i pro další klienty, jako jsou Česká televize, Radiotéka, Contipro, Knihovna města Plzně, PMDP, Albatros, Albi a samozřejmě Muzeum strašidel a Pohádkový statek.    
8. Abych nezapomněl spisovatelské řemeslo, vyslyšel jsem nabídku na napsání humorné povídky do českého covidového Dekameronu. 
9. Protože stejně pořád sleduju, co je nového ve světě ilustrace, začal jsem ty nejzajímavější novinky dávat dohromady a zhruba jednou měsíčně publikovat.  Tu a tam pokračuju i v profilech mých oblíbených ilustrátorů na Instagramu.
10. Poskytl jsem pár velkých rozhovorů. Kromě toho novinového jsem v rámci Talkshow Košilatý fóry přímo před kamerou kreslil nahou modelku. A rozhodně zajímavý je, když rozhovor s váma vede kolega ilustrátor, v tomto případě Nikkarin.
11. Ale udělal jsem si čas i na blbiny, třeba na Jáchymův slovník.
12. A občas se v rámci duševní hygieny jen tak poflakuju po plzeňských kavárnách. Jestli mě někde potkáte, klidně si přisedněte ;-)

Podivný rok to byl, viďte? I obyčejná návštěva hospody se stala zaznamenání hodným zážitkem. A přece člověk musí pracovat a dělat to nejlepší, co dokáže, aby ten svět udělal aspoň trochu hezčím. (Pokračování textu…)

Říkal mi v autě Zdeněk, abych vymyslel nějaký letáček na ty naše společné taškařice. Když to nás i děti tak baví, tak ať se o našem pohádkovém blbnutí dozví co nejvíc lidí, a my můžeme potěšit co nejvíc malých diváků. Znáte někoho, kdo by nás třeba rád pozval, ale ještě o nás neslyšel? Neváhejte a šiřte to dál! (Pokračování textu…)

Už se mi ten soukromý seriál o mých malých internetových potěšeních chýlí ke konci a já si uvědomuji, že bude teď čím dál těžší vybírat oblíbené blogy, protože to znamená, že “pod čarou” zůstane spousta těch nevybraných, a přitom neméně skvělých. Nebo ten seriál prostě s padesátkou neukončím a budu pokračovat pořád dál? (Předchozí výběry si vychutnejte zde: 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8.) (Pokračování textu…)