Broňa je nejspíš nejznámější učitel angličtiny v Česku. A rozhodně nejnadšenější. Před lety jsem objevil na YouTube nějakou jeho přednášku o tom, jak učí, a nestačím se divit, co za tu dobu stihl všechno udělat pro všechny, kdo bojují s angličtinou.

Jednou z mnoha takových věcí je tahle novinka – 5 praktických krabiček, 500 karet a více než 100 superzábavných her, které se s tím dají hrát. Celé se to neskromně jmenuje Rozmluvíme Česko, protože – jak sám Broňa říká – jediný způsob, jak se zlepšit v mluvení anglicky, je… Ano! Mluvit anglicky! (Pokračování textu…)

Na právě probíhající skvělé výstavě francouzské ilustrátorské legendy Jeana-Jacquese Sempého v pražské Ville Pellé se o tom nic nedozvíte, ale stejně jsem na téma tohohle článku přišel právě tam. Sempé totiž kromě Malého Mikuláše a monumentálních knížek kresleného humoru kreslil taky reklamy. A když je tam Pavel Ryška na své přednášce (nejen) o Sempého tvorbě promítal, řekl jsem si: To by byla paráda, dostat tak od nějaké firmy zadání: “Nakreslete nám nějaký obrázek na reklamu.” Hned bych se do toho s nadšením pustil.  (Pokračování textu…)

Slovní hříčku BratisLOVE jsem vytrvale používal u všech svých příspěvků na Instagramu celé tři měsíce v Bratislavě. A teď mě vůbec nenapadá, jakým jiným slovem vyjádřit, co mi život u Dunaje přinesl.

Když jsem v září opouštěl domov a odjížděl do ciziny, bylo to smutné. Teď sedím ve vlaku, za oknem sněží a cítím se podobně. Poslední dny jsem chodil po Bratislavě a říkal jsem si: Touhle ulicí jdu dneska naposled, do téhle kavárny už si nezajdu, tenhle západ slunce už neuvidím, s tímhle člověkem už se nepotkám… A to jsem si zakázal být nostalgický! (Pokračování textu…)

Jsem v Bratislavě už měsíc a žiju tady překvapivě bohatým kulturním životem. Nicméně můj jediný únik mimo hlavní město byl zatím pracovní výlet do Piešťan. Do půvabného lázeňského města mě pozvala místní knihovna ve spolupráci s Českým centrem v Bratislavě, abych tam vyprávěl puberťákům, že život umělce na volné noze je naprosto báječný a že by o tom při volbě povolání mohli třeba taky eventuálně zauvažovat. A jelikož kluci a holky ten můj hodinový monolog v informačním centru vydrželi poslouchat téměř bez hlesu, možná to nebylo úplně marný. (Pokračování textu…)

 

 

Tohle je rozhovor pro všechny, kteří se mě ptají, jak se to dělá, aby člověk mohl pracovat na volné noze. Robert Vlach se dotazuje poněkud sofistikovaněji, ostatně byste v Česku těžko hledali člověka, který ví o podnikání víc než on. A jestli vám to nestačí, tady je ve videu zmíněný článek Ilustrátorem na volné noze z donucení a seriál 50 nejlepších ilustrátorů, jejichž blogy byste měli sledovat. Pro zájemce doporučuji svůj návod Jak se stát profesionálním ilustrátorem a tady se dozvíte Jak překonat tvůrčí blok.

Občas člověk vyleze z ulity a dopustí se něčeho, co by normálně nedělal. Odměny bývají různé, většinou však příjemné. Zrovna jako když jsem navzdory svým zavedeným zvyklostem neodmítl nabídku na malou výstavu v trutnovském gymnáziu a ještě jsem slíbil dvě přednášky pro studenty. A ta odměna? Báječně jsem si to užil. Všichni totiž byli neskutečně milí. (Pokračování textu…)