Nikdy jsem neměl problém s výdrží. Dokážu celkem bez potíží vytrvat s jakoukoliv rutinou, s jakýmkoliv pracovním projektem, aniž bych to měl spojené s nějakým tuhým vnitřním bojem. A je tomu tak i s WORDLESS CARTOONS. Projektem, který jsem si vymyslel, abych mohl kreslit bezeslovné kreslené vtipy pro všechny, které to bude bavit, a kouzlit jim na tváři jemný úsměv a v duši radost.

Věřili byste, že to dělám už 3,5 roku? Ano, 3,5 roku týden co týden nový obrázek. Baví mě to. A bavilo by mě to i nadále. Ale je čas skončit. (Pokračování textu…)

Dostal jsem takovou rychlou zakázku od jednoho polského nakladatelství vytvořit do jejich knížky stylizovanou mapu jednoho města. A to vám mě hodilo do takový nostalgie, že si to ani neumíte představit.

Jak to? (Pokračování textu…)

Když jsem si v únoru vymyslel projekt, kterému jsem z nedostatku invence začal říkat Ilustrované zbytečnosti, byl jsem z něj nadšený. Nečekaná fakta s jednoduchými ilustracemi je něco, co mě baví nejen vymýšlet a kreslit, ale bavilo by mě to i jen jako čtenáře. Ideální spojení! Ohlas na sítích byl však spíš vlažný, každý obrázek měl vždycky jen pár lajků…

Ale nevzdal jsem se. Měl jsem jasnou vizi, že bych z toho chtěl jednou udělat celou knížku. Až jich bude fakt hodně. Tak jsem pokračoval. Kreslil jsem si o žirafách, žralocích a chameleonech, o Einsteinovi, Picassovi, Eskymácích, o vesmíru a podivuhodných vynálezech.

A lajky začaly postupem času přibývat, dokonce i nějaká sdílení a horlivé diskuse pod některými příspěvky.

Pak přišla Renča a řekla, že by to mohly být pěkné plakáty. Do škol, do knihoven, do čekáren, kanceláří a klidně i domů.

No jo! Vždyť já nemusím čekat, až bude “zbytečností” na celou knížku. Na plakát formátu 700 x 500 mm se hezky vejde 24 kusů! Takže jsem pro vás vytisknul 2 plakáty (a za chvíli už budu moct udělat i třetí).

Udělejte si radost, nebo pořiďte hezký dárek vašim dětem, příbuzným, známým, kolegům… Zkrátka všem zvídavým bytostem, které kolem sebe máte. Bacha, Vánoce se nezadržitelně blíží! (Pokračování textu…)

Za posledních pár let jsem nakreslil asi 15 svých svlečených kamarádek. A už mám pocit, že není kde brát. Ale dost možná se mýlím, takže… Sice ještě mám pár kreslení rozjednaných, ale i tak se teď obracím přímo na vás: (Pokračování textu…)

My, svobodomyslní lidé, těžce neseme všechny proticovidové omezení a zákazy. Obzvlášť, musí-li člověk přemýšlet, zda je nebezpečnější covid nebo vládní nařízení. Ať chceme nebo nechceme, stejně se musíme systému přizpůsobit. Pokud tedy nechceme demonstrovat s pitomci proti rouškám, očkování a Billu Gatesovi… (Pokračování textu…)

Ani nevím, proč jsem při zběžném rolování instagramovým feedem považoval autora těch úžasných snových obrázků za muže. Až později jsem si všiml, že jde o autorku. A k mému dalšímu překvapení jsem až při psaní tohohle článku zjistil, že ač jí sleduje bezmála půl milionu lidí, není Felicia profesionální ilustrátorkou. Všechny ty nádherné obrazy kreslí po večerech a nocích, zatímco přes den pracuje jako designérka průmyslových výrobků. Mimochodem i jí navržené hračky mi připadají podivuhodné. (Pokračování textu…)