Když jsem si tu předevčírem postěžoval, že se mi skrze placené zakázky nedostává času na vlastní projekty, někteří čtenáři to zřejmě pochopili trochu jinak. V mailu jsem pak nacházel zajímavé nabídky na to, co bych pro ně mohl kreslit. Zadarmo. (Pokračování textu…)

Poslední dobou ve mně sílí pocit, že něco dělám blbě. Pracuji sice na krásných projektech pro své klienty, ale skoro vůbec nedělám nic jen tak pro sebe, pro radost. Věnovat se vlastním kreativním nápadům je luxus, který si skoro nemůžu dovolit. Musím něco zásadně změnit, abych mohl zase napsat knížku, namalovat obraz, zkusit tvořit nějakou zajímavou grafickou technikou.

V sobotu jsem si aspoň střihnul dvě rychlé skicky na Šumavě.

 

 

Tohle je rozhovor pro všechny, kteří se mě ptají, jak se to dělá, aby člověk mohl pracovat na volné noze. Robert Vlach se dotazuje poněkud sofistikovaněji, ostatně byste v Česku těžko hledali člověka, který ví o podnikání víc než on. A jestli vám to nestačí, tady je ve videu zmíněný článek Ilustrátorem na volné noze z donucení a seriál 50 nejlepších ilustrátorů, jejichž blogy byste měli sledovat. Pro zájemce doporučuji svůj návod Jak se stát profesionálním ilustrátorem a tady se dozvíte Jak překonat tvůrčí blok.

Celý rozhovor z časopisu Naše rodina teď se souhlasem redakce zveřejňuji exkluzivně na Vhrsti.cz:

Poznali jsme se před lety, když ilustroval Boříkovy lapálie Vojtěcha Steklače. Tehdy jsme společně vyrazili do Liberce na besedu s dětmi. Od té doby s Vojtěchem Juríkem na sebe tu a tam přinatrefíme, a jak jste jistě zaznamenali, výtvarník říkající si Vhrsti kreslí pro Naši rodinu Úsměv na měsíc. Povídali jsme si spolu na dálku po e-mailu i zblízka v rodinném domku. Na jaké téma? Především o kreslení.

(Pokračování textu…)

Po pauze způsobené vloženým seriálem o tom, jak se stát profesionálním ilustrátorem, můžete posedmé nahlédnout do světa mých oblíbených ilustrátorů, komiksářů a animátorů z celého světa, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale podle mě si zaslouží vaši pozornost. Jednu věc však musím přiznat: název mého seriálu je přece jen trochu zavádějící. Rozhodně nejde o žebříček žádných slavných ilustrátorů. Mezi známé a úspěšné umělce, jakými jsou třeba Lewis Trondheim nebo Shaun Tan, se nezdráhám zařadit i úplně neznámé studenty, amatéry nebo řadové storyboardisty ve velkých studíích. Prostě proto, že se mi líbí. Omrkněte je všechny: 1., 2., 3., 4., 5., 6. (Pokračování textu…)

Literární portál Čítárny.cz zveřejnil před Vánoci malou galerii několika českých ilustrátorů. Obrázky s vánočními motivy tam mají Mikoláš Aleš, Josef Lada, Zdeněk Miler, Karel Franta… a já.

Prý, jestli by mi nevadilo být v takové společnosti :-)

Čítárny fungují od roku 2001 a jsou nejstarším projektem svého druhu v České republice.