Dobrá rada: Když už tu holku musíte kreslit při umělém osvětlení, tak ji aspoň nevybarvujte, protože to pak dopadne takhle.

P. S. Já vím, že to víte. Taky to vím. Jen jsem si to chtěl prostě vyzkoušet :-) (Pokračování textu…)

Jsou chlapi, kteří své partnerky dusí chronickou žárlivostí. A pak jsou tací, kteří mi jen tak mimochodem napíšou:

“Moje žena má Vaše kresby velmi ráda a taky ví, že pokud by mi chtěla udělat jó velkou radost, nechala by se od Vás namalovat jako akt.”

(Pokračování textu…)

Neznámé slečny vůbec nemaluju, zejména ne blondýny.

Kamil Lhoták v knize Adolfa Branalda Můj přitel Kamil.

Nedávno jsem tu citoval Kamila Lhotáka v jeho bezděčně motivačním pojednání Co lze malovat. V zájmu objektivity dodávám, že ne všechno, co kdy váš oblíbený umělec někde plácne, musíte nutně dodržovat :-)

 

Po dlouhé době zase jedna fešanda z mého tajného notýsku. Ačkoliv on až tak tajný zjevně není, když už jste si v něm mohli všichni nalistovat tu půvabnou blondýnu nebo divošku s pokladem a další krasavice v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo jen tak. A viděli jste ty pastelkové?

Prý jsem vám už dlouho nepředstavil žádnou novou slečnu z mého „tajného“ notýsku (ano, stěžují si hlavně muži). Přidávám tedy jednu sympatickou blondýnku k té s pokladem, v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo jen tak. Tak to už jich tu máme celkem dost, ne? A to nepočítám ty holky, co jsem si na nich zkoušel pastelky…