Pozor, tohle je originál! Žádná počítačová kresba, která se dá namnožit milionkrát (ostatně takové ilustrace ani neprodávám). Ale tohole ptačího rockera vám prodám. Je nakreslený černou tuší a vybarvený vodovkami a pastelkami. A je velký – papír má formát 330 x 455 mm, motiv 290 x 390 mm. Kresby si cením na 2 900 Kč. Máte-li zájem, napište mi. (Pokračování textu…)

Hlavní hvězdou mého pracovního víkendu v Bruselu jsem letos překvapivě nebyl já, ale místní velikán René Magritte. Celou dobu jsem bydlel v pokoji v jeho stylu – mezi obláčky z jeho obrazů, zrcadly, buřinkami, jablky a ptáky… A naši hostitelé Markéta a Tim byli naprosto skvělí! Tentokrát jsem tedy nemohl minout ani muzeum, které je slavnému surrealistovi věnované.  (Pokračování textu…)

Tohle neříkám já, to jsou slova malíře Kamila Lhotáka. Přečtěte si to pozorně až do konce, a pak zkuste říct, že byste sice taky rádi malovali, ale nemáte nápady. To fakt nejde. A nejlepší na tom je, že Lhoták přesně tohle všechno skutečně maloval. Je to tedy naprosto upřímné a autentické svědectví o tom, že buď tvoříte anebo hledáte výmluvy. I když… i mistr Lhoták si občas dával vtipná omezení. (Fotka je ze Lhotákovy letošní výstavy v Obecním domě.)

(Pokračování textu…)

 

Když jsme před dvěma lety nahráli těch pár písniček, ptali se mě přátelé, proč jsme z mojí tvorby vybrali zrovna tyhle a ne nějakou jinou. Třeba Vlídnou. Ta je prý nejhezčí. Nevím, jestli je nejhezčí. Těžko se to u vlastní práce posuzuje. Navíc nejsem a nejspíš nikdy nebudu v muzice profesionál. (Pokračování textu…)

Že prý v písničce O čem si povídají ptáci chybí sloka o kytkách, stěžovala si nedávno neteř mojí kamarádky. Tak jsem ji tedy dopsal, pochopitelně i s obrázkem. (Pokračování textu…)