Když jsem se ptal, jestli můžu do publikace o životě s chronickými trávicími problémy kreslit vtipy s poněkud fekální tématikou, řekli mi: “Nebojte se toho, nás to neurazí.” Tak jsem se nadšeně pustil do práce a nakreslil během pár dní 34 drobných fórků, z nichž se nakonec asi 20 v knížečce opravdu objevilo. Tady dole si můžete prohlédnout i ty nepublikované. K tomu jsem přidal obrázek na obálku a čtyři celostránkové ilustrace popisující problémy pacientů v různých fázích života. (Pokračování textu…)

Občas se stane, že někdo publikuje váš obrázek, aniž by přiznal, odkud ho vzal, a jsou dokonce i experti, kteří z kresby pro jistotu vymažou i podpis autora. Kdo ví, proč to dělají.

Naštěstí jsou i lidé slušní, kteří sdílením oblíbeného obrázku nejenom pošlou úsměv a radost dál, ale podpoří tím i jeho autora. A přitom je to nic nestojí. (Pokračování textu…)

Stálo to spoustu peněz a nervů, ale nakonec se to povedlo. Vhrsti je teď Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky oficiálně registrovaná značka. Mám ochrannou známku číslo 373526. (Pokračování textu…)

Mnoho blogerů či správců profilů na sociálních sítích hojně využívá nejrůznějších sofistikovaných nástrojů na plánování svých příspěvků s mnoha vymazlenými marketingovými funkcemi. Tuhle analogovou publikační aplikaci používám já. (Pokračování textu…)

Kdysi dávno, těsně potom, co jsem si vymyslel ten pošahaný pseudonym a rozhodl se, že se stanu slavným komiksovým autorem, poslal jsem svoje první komiksy do již tehdy kultovního evropského časopisu Stripburger. Ten publikuje nezávislé komiksy z celého světa už od roku 1992. A – světe, div se – oni ty moje první neumělé pokusy opravdu otiskli! A díky tomu objevili nového komiksáře Vhrstiho i doma v Česku. (Pokračování textu…)

Karikaturisté rádi přesvědčují své okolí o tom, že vyšperkování nejrůznějších publikací kreslenými vtipy pozvedne takovou tiskovinu o mnoho úrovní výše. Zejména materiály obchodního charakteru – výroční zprávy, manuály, brožury, kalendáře… – pak poskytnou čtenáři nesrovnatelně příjemnější zážitek. Co víc – kreslené vtipy často bývají jediným důvodem k tomu, aby takovou publikaci chtěl vůbec někdo otevřít.

Je to nepochybně pravda. Zaznít by však mělo i jedno velké varování, o kterém se nemluví. Spolupráce mezi karikaturistou a zadavatelem přináší někdy i nepřekonatelné překážky. Na obou stranách pak při nejlepší vůli zůstává pachuť rozčarování a neporozumění. (Pokračování textu…)