Když v roce 2005 vydal Richard Müller desku s názvem 44, přišlo mi to číslo neuvěřitelně depresivní. Fakt může někomu bejt 44? A je to ještě vůbec život? Člověk, kterýmu je 44, je prostě starej a stáří je smutný, bezvýchodný. (Pokračování textu…)