Na konci ledna jsem měl svou první virtuální besedu s českými dětmi žijícími v různých zemích Evropy. Pro velký úspěch proběhla o víkendu druhá beseda, tentokrát pro děti v Řecku a Egyptě. Beseda začala v sobotu v pravé poledne (řeckého času) a já zjistil až na konci, když se mi začaly samy děti chlubit, že celou dobu jen neseděly a neposlouchaly, ale že si se mnou všechny i kreslily. A kdyby jenom děti! Pastelky do rukou vzaly i mnohé maminky. A měl jsem prý i jednoho čtyřnohého diváka…  (Pokračování textu…)

Výstava 11 vybraných českých ilustrátorů 11 světů měla svoji premiéru už v listopadu 2012 v Muzeu hlavního města Prahy. Od té doby se změnila na 12 světů a v mnoha jazykových mutacích procestovala doslova celý svět včetně takových exotických destinací, jako je Pákistán nebo Indie. Sám jsem se díky výstavě mohl osobně setkat s dětmi v Moskvě nebo v Drážďanech. A teď právě připravuju virtuální zdravici pro malé čtenáře v Jižní Koreji. (Pokračování textu…)

Začalo léto a kluci jedou na prázdniny k dědovi. Maminka, která v předchozím díle nevystupovala, se nám už pěkně zakulatila. Však to taky hned způsobí drobnou nepříjemnost na perónu… Nezapomeňte se ani dneska dívat na Bílou paní na hlídání v 18:45 na ČT2 nebo na Déčku.

Nejspíš neporozumíte hlášení nádražního rozhlasu v Horní Dolní, kudy přesně vlak pojede. Ještěže mě máte: Černovody, Tišice, Suchá Studánka, Blatná, Zábřeh, Jezbořice, Mokrovousy, Sumčí Lhota a Vodňany. A pravděpodobně si ani nevšimnete, že se vlak v Sumčí Lhotě rozjede na opačnou stranu… Kdo by to taky řešil při krásném výhledu z létajícího kufru… (Pokračování textu…)

Děti se ve škole učí, že nejstarší kniha vytištěná na našem území spatřila světlo světa v Plzni. 550 let po této události – tedy tento víkend – se tamtéž konal první knižní veletrh Svět knihy Plzeň. Na rozdíl od mateřského pražského festivalu je ten plzeňský malý, rodinný, do dlaně. A aby bylo jasno, právě to považuji za velké plus.

Strávil jsem coby nadšený návštěvník v Depu2015 oba dny, což se mi rozhodně vyplatilo. Ostatně posuďte sami, jakých dobrých rad se mi v Plzni dostalo: (Pokračování textu…)

Něco takového jsem ještě nezažil. A vy nejspíš taky ne. (Pokračování textu…)

Odešel Josef Hrubý. Slušný a laskavý člověk. A podle mě jeden z největších českých básníků. Mohl bych podepsat, co o něm spontánně napsala Petra Kosová: “Po celý život skvělý člověk, který se nemusel bát zrcadel – a jediný skutečný současný spisovatel žijící a tvořící na západě Čech.” (Pokračování textu…)