Na konci článku K čemu jsou na světě ilustrátoři, jsem slíbil pokračování na téma, jestli ilustrátoři mohou změnit svět k lepšímu.

Takže co? Mohou? (Pokračování textu…)

V dějinách umění budete těžko hledat všednější motiv než nahé ženské tělo. Podle jedné studie tvoří zobrazení mužského těla asi jen 4 % z celkového počtu nahých lidských postav od antiky až po současnost. Proč právě tolik? :-)

Tak teď vážně. Vždyť už to všechny akorát otravuje. Pořád jen ženy, ženy, ženy… Proč pořád jen ženské tělo? (Pokračování textu…)

Když kreslím, jsem to já, kdo určí, jaký tvar budou mít kopce na obzoru, bude-li na ně pršet nebo nade vším zazáří slunce. Kde poroste tráva a kudy poteče řeka. Kde se budou pást ovce a kde postavím domy. Jsem to já, kdo rozhodne o každém lístečku na stromě, stejně jako o každé bytosti, která se na scéně objeví. To já vdechuji svému obrázku život. Je to můj svět a jen na mně záleží, jak to v něm bude vypadat. (Pokračování textu…)

Tohle není žádná nadsázka. Představí-li se vám někdo jako spisovatel, vymluvte se na náhlou nevolnost a zdrhejte, co vám síly stačí. Pokud se s nějakým spisovatelem už znáte, okamžitě si ho vymažte z telefonu. Zrušte s ním veškerý kontakt. Předstírejte, že jste umřeli. (Pokračování textu…)