Ve šnečí sbírce mám spoustu skutečných historických osobností i dost postav fiktivních. Tenhle je unikátní, protože jde o reálného člověka a hrdinu dobrodružných románů zároveň. Dneska by mu bylo 174 let. Jo a jmenoval se William Frederick Cody a v roce 1906 navštívil Moravu.

Minule jsem zauvažoval, že si všechny ty nové knížky, které jsem si pořídil, nejspíš zabalím pod vánoční stromeček. A tak jsem i učinil. Povyprávíme si o nich příště, až se trochu začtu. Nejdřív se musím vypořádat s tituly, které mi na nočním stolku ležely v podstatě od října. Včetně těch virtuálních.

Zatímco na čtení Skleněného pokoje jsem si před spaním dělal čas jen s velkou námahou (původně jsem si ho bral na cestu do Ruska), na poslouchání audioknížek jsem měl při práci času dost. Ani nevím proč, hodně z nich jsou životopisy. (Pokračování textu…)

Vypadá to, že knížka, na které soustavně makám, je plná rozporů. Ale není. (Pokračování textu…)

Ač na ní už několik měsíců intenzivně dělám, moje příští autorská kniha vyjde – když se to povede – v roce 2020. Tak vám musím ty informace dávkovat postupně, abych si nevystřílel munici. Už víte, že jsem na ní podepsal lukrativní smlouvu a že ji píšu v Excelu.

Dneska vám prozradím, že hlavní postavou budu já. (Pokračování textu…)

Je to trapné, ale někdy máš splín. Žárlíš na šikovnější kolegy, jak jim to skvěle kreslí, a ještě víc tě štvou úspěšní lidé z úplně jiných oborů, protože vydělávají pohádkové peníze, zatímco ty kreslíš od rána do večera a jseš rád, že se jakž takž uživíš. Přitom jsi to ty, kdo dělá svět krásnějším, ne nějaký pojišťovák nebo obchodník s akciemi. (Pokračování textu…)

Něco takového jsem ještě nezažil. A vy nejspíš taky ne. (Pokračování textu…)