Psa na cestě Pavla Vilikovského jsem dostal a nevím úplně přesně proč. Snad dárce počítal s mou slabostí pro Slovensko a slovenskou kulturu. A tak, přestože tato esejistická novela vyšla už i česky, čtu originál a užívám si svou první knihu ve slovenštině.

V tuhle chvíli je Pes na cestě jedinou knihou na mém nočním stolku. Všechny kousky z minula jsem dočetl a dolistoval včetně povídky Tři pusy Ireny Hejdové v časopise Vlastní cestou. Připomněla mi její zapomenutý film z roku 2008 Děti noci. (Pokračování textu…)

Když jsem na konci listopadu 2012 přijel do Prahy na vernisáž výstavy 11 světů (samozřejmě pozdě), netušil jsem, kam všude se nakonec s touhle prezentací jedenácti českých ilustrátorů moje obrázky dostanou. Prvních pár roků cestovala výstava s podtitulem Ilustrace současné české knihy pro děti po českých městech. Pak se trochu obměnila sestava vystavujících, přejmenovali jsme se na 12 světů a vyrazili do světa. (Pokračování textu…)

 

Jelikož se mi tohle kraťounké video nepovedlo pověsit nikam jinam než na Facebook, dávám ho raději ještě sem. Slíbená druhá beseda v Piešťanech už probíhala s mým obvyklejším publikem, a jak je vidět, i slovenské děti mají celkem jasnou představu, co přesně bych měl nakreslit, v tomto případě pirátovi. Hlavně papagája! Ještě že trochu rozumím slovensky ;-)

Když jsem se v srpnu balil na Slovensko, zveřejnil jsem to jako prostý fakt. Ne, že bych s tím chtěl dělat tajnosti, ale prostě mě nenapadlo, že nějaké detaily budou někoho zajímat. Mýlil jsem se. Vedle dotazů na to, co přesně v Bratislavě dělám a proč, vás zajímají právě všechny ty praktické otázky, jak na Slovensku bydlím, kdo to všechno platí a tak podobně. Takže, přátelé, tady to je – odpovědi na všechny vaše zvídavé otázky: (Pokračování textu…)