New York bez značky, noviny bez Dilberta a český humor bez Hanouska

Jak přišel New York o své ikonické logo

Slavné logo New Yorku se třemi písmeny z psacího stroje a jedním červeným srdcem už je minulostí. New York se rozhodl opustit ikonickou značku, kterou znal celý svět a kterou v roce 1976 vytvořil designér Milton Glaser (a nedostal za něj tehdy ani cent). Po 47 letech představilo město nové logo v celostránkovém inzerátu v New York Times. A veřejnost? Samozřejmě novou značku nenávidí… (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Kdo chtěl zabít syrskou kreslířku (a další novinky ze světa ilustrace)

  • Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)
Otevři celý článek

Auguste Rodin

Nevzali ho na akademii a ani jeho socha Muž s přeraženým nosem nenalezla u tehdejších kritiků pochopení. Přesto se stal jedním z nejvýznamnějších sochařů 19. století. Umělecký novátor a zakladatel moderního světového sochařství měl díky svému pobytu v Čechách a na Moravě velký vliv i na české umělce. Přátelil se s Josefem Mařatkou, Jožou Úprkou nebo Alfonsem Muchou.

Otevři celý článek

Mercédès Jellinek

Na začátku minulého století vyvinul vídeňský obchodník a diplomat Emil Jellinek značné úsilí, aby Daimlerova automobilka nazvala svůj nový sportovní vůz po jeho tehdy jedenáctileté dcerce Mercédès. A protože auto bylo mimořádně úspěšné, pojmenovali tak i každý další model a dělají to dodnes. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Já jsem Bůh

Když kreslím, jsem to já, kdo určí, jaký tvar budou mít kopce na obzoru, bude-li na ně pršet nebo nade vším zazáří slunce. Kde poroste tráva a kudy poteče řeka. Kde se budou pást ovce a kde postavím domy. Jsem to já, kdo rozhodne o každém lístečku na stromě, stejně jako o každé bytosti, která se na scéně objeví. To já vdechuji svému obrázku život. Je to můj svět a jen na mně záleží, jak to v něm bude vypadat. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

12 pohádek

úplně zadarmo!

Získejte e-mailové novinky z první ruky. A k tomu e–book s 12 veselými pohádkami.