12 věcí, které se mi povedly v roce 2021

  1. Stal jsem se srdcařem roku
  2. Ale co by mělo být pro ilustrátora důležitější než knížky? Během pár měsíců mi vyšly hned tři: léta očekávaná Bílá paní na hlídání 2, originální Neobyčejné příběhy pana inženýra a k tomu Věrtel plný pohádek. A taky jsem nadšeně pomohl nadšenému Broňovi rozmluvit Česko. 
  3. Po celý rok jsem se důsledně věnoval svému vlastnímu projektu WORDLESS CARTOONS
  4. Málokdo ví proč, ale nakreslil jsem výrazně víc aktů svých kamarádek než kdy předtím. Byla to jízda! 
  5. Investoval jsem do krásných uměleckých tisků. Můžete si pořídit hezké obrázky pro dospělé (třeba tohohle turistu) i pro děti (třeba tuhle kouzelnou tramvaj).
  6. Besedy s dětmi, které vždycky přinášely potřebné zpestření do monotónního ilustrátorského života, bych napočítal na prstech. Ale zase jsem si zkusil pár besed on-line – do Řecka, do Egypta i jinam – a taky to nebylo špatný.
  7. Kreslil jsem samozřejmě pro spoustu větších či menších klientů. Moje obrázky jsou díky tomu k vidění v mnoha městech v Česku, mého medvídka propašovali až do televize a za jednu kresbičku jsem kromě honoráře dostal i kompletní vybavení pro svou postel. Děkuju! S velkým potěšením kreslím vtipy pro Michala Součka a časopis Rodina a škola. A pracoval jsem i pro další klienty, jako jsou Česká televize, Radiotéka, Contipro, Knihovna města Plzně, PMDP, Albatros, Albi a samozřejmě Muzeum strašidel a Pohádkový statek.    
  8. Abych nezapomněl spisovatelské řemeslo, vyslyšel jsem nabídku na napsání humorné povídky do českého covidového Dekameronu
  9. Protože stejně pořád sleduju, co je nového ve světě ilustrace, začal jsem ty nejzajímavější novinky dávat dohromady a zhruba jednou měsíčně publikovat.  Tu a tam pokračuju i v profilech mých oblíbených ilustrátorů na Instagramu.
  10. Poskytl jsem pár velkých rozhovorů. Kromě toho novinového jsem v rámci Talkshow Košilatý fóry přímo před kamerou kreslil nahou modelku. A rozhodně zajímavý je, když rozhovor s váma vede kolega ilustrátor, v tomto případě Nikkarin.
  11. Ale udělal jsem si čas i na blbiny, třeba na Jáchymův slovník.
  12. A občas se v rámci duševní hygieny jen tak poflakuju po plzeňských kavárnách. Jestli mě někde potkáte, klidně si přisedněte ;-)
Otevři celý článek

Plný věrtel pohádek

Z ikonického místa všech Plzeňáků vyráží do světa nová pohádková knížka. Už víc než měsíc věším na své sociální sítě tajemné obrázky a teď nastal čas konečně prozradit pointu. Věrtel pohádek a pověstí z celého Česka je už pátou pohádkovou knížkou tvůrčí skupiny Čekanová-Zajíček-Vhrsti. (Ta první vyšla v roce 2006!) Když se 24 nových pohádek a ilustrací přičte k těm z předchozích knížek, vyjde vám číslo 131! (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Malovaná strašidelná škola

Říkal mi v autě Zdeněk, abych vymyslel nějaký letáček na ty naše společné taškařice. Když to nás i děti tak baví, tak ať se o našem pohádkovém blbnutí dozví co nejvíc lidí, a my můžeme potěšit co nejvíc malých diváků. Znáte někoho, kdo by nás třeba rád pozval, ale ještě o nás neslyšel? Neváhejte a šiřte to dál! (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Klaus, Zeman, Františkovy Lázně a já

Sedím v parádní kanceláři starosty Františkových Lázní Jana Kuchaře a podepisuji se do pamětní knihy vzácných hostů lázeňského města. Na předchozích stránkách zahlédnu Klause, Zemana, nějaké Číňany… (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Jak jsem se při kreslení dopustil neuvěřitelného omylu

ilustrace z pohádky

Minule jsem tu psal, jak jsem při ilustrování mojí nejnovější knížky pořádně popustil uzdu své fantazii. Jak jsem se vyřádil na všech učitelích a žácích, řediteli i školníkovi. A jak jsem se pak bál, že mi to nemůže projít.

Ano, byl jsem toho plný. Ponořil jsem se do práce a nekoukal nalevo ani napravo. Nadšeně jsem plaval v bezbřehých vodách fantazie a pořád jsem měl v hlavě jenom bubáčka Bubuše. S Bubušem jsem vstával, s Bubušem jsem trávil celé dny, s Bubušem jsem usínal. Bubuš byl – i s malým parazitujícím šnečkem na svém bedlovém klobouku – se mnou pořád. Kreslil jsem Bubuše nejspíš i ze spaní. I moje žena nakonec přijala bubáčka Bubuše do rodiny… (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

Možná jsem drzý, ale tohle je opravdu strašidelná škola

ilustrace do dětské knihy

Moc rád bývám při kreslení ilustrací drzý. Už moji první ilustrovanou knížku Dva tucty plzeňských pohádek a pověstí (mimochodem letos vyšel dotisk) jsem si troufl vyzdobit vodními pannami “nahoře bez”, což jsem před nakladatelem hájil argumentem: “Aby z toho děti taky něco měly.”

Prošlo mi to tenkrát překvapivě hladce, a tak jsem příště přitvrdil. “Bohužel, pivní vílu s půllitrem v ruce na obálku dětské knihy opravdu kreslit nemůžeš,” dozvěděl jsem se záhy.

Když jsem dostal k ilustrování text knihy Strašidelná škola, nakladatel i paní autorka zjevně očekávali klasické Vhrstiho panáčky s typickým “šrafováním”. Jenže já jsem si řekl, že strašidelnou školu přece nebudu kreslit tak obyčejně a rozjel jsem fantazii na plné obrátky. Začal jsem si vymýšlet školáky s ptačíma nohama, školačky s hady místo copů, učitele s choboty, školníka s ještěřím tělem a ředitele, který vypadá jako hromada chlupů s cylindrem. (Pokračování textu…)

Otevři celý článek

12 pohádek

úplně zadarmo!

Získejte e-mailové novinky z první ruky. A k tomu e–book s 12 veselými pohádkami.