Broňa je nejspíš nejznámější učitel angličtiny v Česku. A rozhodně nejnadšenější. Před lety jsem objevil na YouTube nějakou jeho přednášku o tom, jak učí, a nestačím se divit, co za tu dobu stihl všechno udělat pro všechny, kdo bojují s angličtinou.

Jednou z mnoha takových věcí je tahle novinka – 5 praktických krabiček, 500 karet a více než 100 superzábavných her, které se s tím dají hrát. Celé se to neskromně jmenuje Rozmluvíme Česko, protože – jak sám Broňa říká – jediný způsob, jak se zlepšit v mluvení anglicky, je… Ano! Mluvit anglicky! (Pokračování textu…)

A od včerejška na to mám papír! V soutěži Živnostník roku Plzeňského kraje mi včera večer dali tenhle titul a ještě mi přiklepli 2. místo v hlavní soutěži. V prosinci pojedu do Prahy na velké finále!

Děkuju Robertu Vlachovi za to, že mě na Živnostníka roku nominoval, a děkuju kolegovi Mirkovi Vostrému, se kterým jsem se o tom radil. A děkuju i svojí manželce, která se při slavnostním ceremoniálu strašně stresovala, jestli něco vyhraju, zatímco mně to bylo jedno. ;-)

Z ikonického místa všech Plzeňáků vyráží do světa nová pohádková knížka. Už víc než měsíc věším na své sociální sítě tajemné obrázky a teď nastal čas konečně prozradit pointu. Věrtel pohádek a pověstí z celého Česka je už pátou pohádkovou knížkou tvůrčí skupiny Čekanová-Zajíček-Vhrsti. (Ta první vyšla v roce 2006!) Když se 24 nových pohádek a ilustrací přičte k těm z předchozích knížek, vyjde vám číslo 131! (Pokračování textu…)

Asi na rok jsem vypnul seriál o knížkách na mém nočním stolku. Měl jsem pocit, že po Jáchymově narození nemám na knížky čas. Jak uvidíte, není to tak úplně pravda. Tu a tam si před spaním přelouskám 1 až 2 komiksové stránky… Takže tohle je aktuální stav: (Pokračování textu…)

Noviny už léta nečtu a o ty Babišovy bych ani nezavadil. Když jsem si teď kvůli rozhovoru se mnou jedny koupil, překvapilo mě, jak uživatelsky nepřívětivé tohle médium je. Případá mi proti přírodě, že v 21. století něco takového ještě vůbec existuje. Jako bychom dnes ještě jezdili parními stroji. (Pokračování textu…)

Nikdy jsem neměl moc rád svoje narozeniny. Cítím se trapně a nechápu, proč by mi měli lidi gratulovat k výročí porodu. Když už, tak spíš mojí mámě… (Pokračování textu…)