Na největším českém festivalu fanoušků sci-fi, fantasy, komiksů a her jsem se před rokem ocitl vlastně náhodou. Oslovil mě časopis ABC, abych tam pro ně kreslil superhrdiny. A myslím, že mi za zády tehdy prošlo fakt všech 20 000 návštěvníků a mnoho z nich i víckrát.

Letos jsem se na Comic-Conu ocitl podruhé, a to už žádná náhoda nebyla. A nebyl jsem tam za časopis, ale za sebe. Vedl jsem 2 workshopy, účastnil se panelové diskuze s českými komiksáři, prodával jsem svoje obrázky – originální kresby, umělecké tisky a pohlednice. Návštěvníci si u mě mohli přirozeně pořídit i knížky, komiksy a DVD. (Pokračování textu…)

Dobrá rada: Když už tu holku musíte kreslit při umělém osvětlení, tak ji aspoň nevybarvujte, protože to pak dopadne takhle.

P. S. Já vím, že to víte. Taky to vím. Jen jsem si to chtěl prostě vyzkoušet :-) (Pokračování textu…)

Neznámé slečny vůbec nemaluju, zejména ne blondýny.

Kamil Lhoták v knize Adolfa Branalda Můj přitel Kamil.

Nedávno jsem tu citoval Kamila Lhotáka v jeho bezděčně motivačním pojednání Co lze malovat. V zájmu objektivity dodávám, že ne všechno, co kdy váš oblíbený umělec někde plácne, musíte nutně dodržovat :-)

 

Co je to za blbost? říkáte si možná. Profesionální ilustrátor přece musí umět kreslit pastelkami úplně stejně jako čímkoliv jiným! Ne tak docela. (Pokračování textu…)

Vyhrnu si tričko ještě kousek výš,
tak ten malý poklad jistě objevíš.
Už se tvá loď blíží zátokami.
Roztoužená chvátá
k dvěma vrškům zlata
s dvěma drahokamy.

 

V mém zápisníku zbývá ještě pár volných stránek pro slečny (dívky, ženy…), které by se v něm rády nechaly ztvárnit. Ta, jež by se pak chtěla dostat z notesu až sem na blog, mohla by si k tomu vysloužit třeba i hezkou básničku ;-)

Z volného cyklu Holky z notýsku jsem vám tu zatím ukázal slečnu v kuchyni, ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo prostě jen tak…