Zakázaný, desítky let ztracený a po dramatických soudních tahanicích znovu navrácený komiks Miloše Macourka a Káji Saudka Muriel a andělé z roku 1969 bude k vidění v Tančícím domě až do konce března příštího roku. Na svou dobu mimořádně progresivní dílo se našlo v pozůstalosti tiskaře Jiřího Helmlicha, pak ho koupila Galerie Moderna, od níž originály zakoupil sběratel Šmídek. Když ho chtěl Šmídek za miliony vydražit, vtrhla do Topičova salonu policie a celé dílo zabavila. Krátce poté, co se komiks dostal zpátky do rukou Saudkových dědiců, je tedy mimořádný počin k dispozici široké veřejnosti. A možná se dočkáme i nového knižního vydání. Připomínám, že pokračování komiksu s názvem Muriel a oranžová smrt, bylo před lety okamžitě rozebráno a dnes se knížka prodává v aukcích za desetitísíce. Muriel dala také zcela přirozeně jméno českým komiksovým oscarům. (Pokračování textu…)

Ilustrátorka Oksana Drachkovská utekla před válkou ke kamarádce do Polska a teď se trápí otázkou, jak to možné, že ona tak snadno utekla za svobodou, zatímco miliony Ukrajinců musí žít v nevýslovné hrůze. Veselý bezstarostný styl jejích kreseb potemněl. A peníze, které získává prodejem svého umění, posílá dobrovolníkům na Ukrajině. (Pokračování textu…)

Velmi mazaně si vydělal dánský konceptuální umělec Jens Haaning v přepočtu skoro dva miliony korun. Peníze od muzea v Aalborgu obdržel v hotovosti na svou uměleckou instalaci. Zamýšlený koncept však nedokončil, název projektu změnil na Take the Money and Run a zmizel. Umělecké dílo tak spočívá ve skutku, že Haaning vzal peníze a utekl. Muzeum prý počká na konec výstavy, a pak bude chtít peníze zpátky. (Pokračování textu…)

Na základě drakonického zákona o digitální bezpečnosti je v Bangladéši vězněno už několik stovek lidí, mezi nimi i Ahmed Kabir Kišore za své kreslené vtipy. Karikaturista aktuálně čeká na další obvinění. Kolem hlavy mu lítají paragrafy o rozvracení republiky či protistátní činnosti, což jsou fráze, které dobře známe i z naší historie. Bohužel jsou na světě země – nejenom Bangladéš – kde je tohle temná současnost. (Pokračování textu…)

Ani nevím, proč jsem při zběžném rolování instagramovým feedem považoval autora těch úžasných snových obrázků za muže. Až později jsem si všiml, že jde o autorku. A k mému dalšímu překvapení jsem až při psaní tohohle článku zjistil, že ač jí sleduje bezmála půl milionu lidí, není Felicia profesionální ilustrátorkou. Všechny ty nádherné obrazy kreslí po večerech a nocích, zatímco přes den pracuje jako designérka průmyslových výrobků. Mimochodem i jí navržené hračky mi připadají podivuhodné. (Pokračování textu…)

• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)