Tohle je rozhovor pro všechny, kteří se mě ptají, jak se to dělá, aby člověk mohl pracovat na volné noze. Robert Vlach se dotazuje poněkud sofistikovaněji, ostatně byste v Česku těžko hledali člověka, který ví o podnikání víc než on. A jestli vám to nestačí, tady je ve videu zmíněný článek Ilustrátorem na volné noze z donucení a seriál 50 nejlepších ilustrátorů, jejichž blogy byste měli sledovat. Pro zájemce doporučuji svůj návod Jak se stát profesionálním ilustrátorem a tady se dozvíte Jak překonat tvůrčí blok.

Opřela se o kuchyňskou linku,
zatímco já seděl na sesli.
Řekla: “Teď mě, ty můj Budulínku,
do notýsku pěkně nakresli.”

Bez váhání jsem ji zvěčnil perem,
červeně jsem vytáh’ bradavky.
Tak to prostě my umělci berem,
nejsme přece žádný padavky.

(Z volného cyklu Holky z notýsku. Jestli se vám líbí, nejspíš vás zaujme i ta ve svetru, v džínách, s knížkou, s čokoládou nebo prostě jen tak…)

Po pauze způsobené vloženým seriálem o tom, jak se stát profesionálním ilustrátorem, můžete posedmé nahlédnout do světa mých oblíbených ilustrátorů, komiksářů a animátorů z celého světa, o kterých jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale podle mě si zaslouží vaši pozornost. Jednu věc však musím přiznat: název mého seriálu je přece jen trochu zavádějící. Rozhodně nejde o žebříček žádných slavných ilustrátorů. Mezi známé a úspěšné umělce, jakými jsou třeba Lewis Trondheim nebo Shaun Tan, se nezdráhám zařadit i úplně neznámé studenty, amatéry nebo řadové storyboardisty ve velkých studíích. Prostě proto, že se mi líbí. Omrkněte je všechny: 1., 2., 3., 4., 5., 6. (Pokračování textu…)

Kreslíš. A už to není jen tak nějaký koníček. Je v tom vášeň. A taky už víš, že jseš docela dobrej. A tak není divu, že bys za to chtěl dostat i slušně zaplaceno. Za to se nestyď. Stydět by se měli ti okolo, kteří si myslí, že chtít peníze za něco, co tě baví, je vlastně nemorální. Ty máš unikátní schopnost, kterou sis vypěstoval zdaleka nejen talentem, který je přece zadarmo, jak si všichni myslí. Oni neviděli ty nekonečné hodiny usilovné práce, pomalého zlepšování se, pochybností o sobě. Nemají nejmenší tušení, co všechno jsi musel obětovat. A chtěli by něco zadarmo? (Pokračování textu…)

Nejspíš už je to tak. V poslední době o mně totiž psaly takové inťoušské časáky jako UNI nebo Literární fórum. Snad se to u nás na vsi neprovalí… :-) (Pokračování textu…)

Sice se oficiálně výstava jmenuje jinak, lákají na ni jiné plakáty, ale jinak všechno sedí. Ještě před oficiálním zahájením výstavy stihnu jednu besedu s místními gymnazisty. Máte-li to do Trutnova blízko, přijďte se podívat.