Zatím se skoro všechny obrázky, které jsem tu kdy nabídl, rychle prodaly. Teď jsem našel ve skříni tyhle dva, tak jsem zvědavý, jak dopadnou. Vtip s houslistou by mohli ocenit všichni muzikanti. O tom, komu by se mohla líbit sexy cestovatelka odpočívající na kufru, snad není třeba se rozepisovat. (Pokračování textu…)

Je to trapné, ale někdy máš splín. Žárlíš na šikovnější kolegy, jak jim to skvěle kreslí, a ještě víc tě štvou úspěšní lidé z úplně jiných oborů, protože vydělávají pohádkové peníze, zatímco ty kreslíš od rána do večera a jseš rád, že se jakž takž uživíš. Přitom jsi to ty, kdo dělá svět krásnějším, ne nějaký pojišťovák nebo obchodník s akciemi. (Pokračování textu…)

Už dlouho jsem si chtěl po letech vyzkoušet nějakou grafickou techniku. Volba nakonec padla na serigrafii. Vzal jsem nápad, který jsem kdysi kreslil pro časopis Naše rodina, a celý jsem ho znovu překreslil do čtyř barevných šablon. Po pár hodinách v sítotiskové dílně DEPO2015 je na světě série deseti číslovaných originálních tisků. (Pokračování textu…)

Na právě probíhající skvělé výstavě francouzské ilustrátorské legendy Jeana-Jacquese Sempého v pražské Ville Pellé se o tom nic nedozvíte, ale stejně jsem na téma tohohle článku přišel právě tam. Sempé totiž kromě Malého Mikuláše a monumentálních knížek kresleného humoru kreslil taky reklamy. A když je tam Pavel Ryška na své přednášce (nejen) o Sempého tvorbě promítal, řekl jsem si: To by byla paráda, dostat tak od nějaké firmy zadání: “Nakreslete nám nějaký obrázek na reklamu.” Hned bych se do toho s nadšením pustil.  (Pokračování textu…)

Neznámé slečny vůbec nemaluju, zejména ne blondýny.

Kamil Lhoták v knize Adolfa Branalda Můj přitel Kamil.

Nedávno jsem tu citoval Kamila Lhotáka v jeho bezděčně motivačním pojednání Co lze malovat. V zájmu objektivity dodávám, že ne všechno, co kdy váš oblíbený umělec někde plácne, musíte nutně dodržovat :-)

 

Co je to za zmatečný nadpis, říkáte si možná. Je přece jasné, že je to klient, který si pro svůj záměr vybírá vhodného ilustrátora. Stejně jako si vyberete automechanika, aby se vám podíval na porouchané auto a nikoliv obráceně – tedy že by vám zničehonic zazvonil u dveří chlápek v montérkách a ptal se, jestli náhodou nepotřebujete vyměnit brzdovou kapalinu…

Máte pravdu. Ani já nechodím od domu k domu a neptám se lidí, jestli náhodou nechtějí nakreslit obrázek. A přece jsem to já, kdo si své klienty vybírá. A navíc to dělám dávno před tím, než si klient vůbec uvědomí, že by mohl někdy potřebovat něco nakreslit. (Pokračování textu…)