Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.

Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)

Včera jsem se tu chlubil, jak jsem dobrej, skoro až nejlepší ze všech, tak teď zase zpátky na zem. Ani letos jsem nevyhrál Novinářskou cenu za nejlepší kreslené vtipy tištěné v českých nebo slovenských periodikách. Ale i letos jsem se překvapivě dostal mezi čtyři nejlepší, tedy dva nejlepší Čechy. Mně i Břéťu Kovaříka nakonec porazili obálkáři ze slovenského Denníku N. Protože už tři roky česko-slovenskou Novinářskou cenu vyhrávají výhradně Slováci (asi jsou fakt lepší), zůstávám stále posledním Čechem, který tuhle cenu získal.

Po delší době jsem se pokusil o politickou kresbu. Nechci říkat vtip, protože vtipné to není. Zato je to barevné a beze slov. Máte z toho, co se děje kolem nás, podobný pocit? Co s tím? A kterému z panáčků byste rádi pomohli Vy? A nepište mi, prosím, že bychom měli být uprostřed. Děkuju.

 

Když jsem ještě před pár lety seděl v předsednictvu České unie karikaturistů, pořád jsme s kolegy marně přemýšleli, jak ke kreslení vtipů nalákat nové tvůrce. Když se teď dívám na internet, mám pocit, že vtipy dneska kreslí kdekdo. Nad mnoha z nich však prožívám spíše pocity trapnosti než pobavení. Jakoby se dotyčný autor vůbec neobtěžoval si o kreslení vtipů něco nastudovat, poučit se, jak kreslí ti nejlepší, a vzít si z nich příklad. Dobře, tohle bude fakt jednoduché, aby to zvládl opravdu každý. Avšak výsledky to může přinést naprosto zásadní. A pozor – četba to bude užitečná i pro diváky/čtenáře. Jednak uvidí, co všechno stojí za dobrým kresleným vtipem, a pak třeba poučení tímto článkem nebudou už lajkovat každý nesmysl, který na Facebooku najdou… (Pokračování textu…)

Vidět své kreslené vtipy s texty v němčině je pro mě úplně nový zážitek. Tři kresby o Evropské unii jsem kreslil na zakázku pro česko-německý internetový magazín Jádu. Všechny vtipy najdete zde. A můžete si překliknout i na češtinu ;-)