Paní, která dostala k Vánocům můj kreslený dárek od své dcery, sama zatoužila udělat radost své kamarádce. A tak jsem vymyslel obrázek, o kterém jsem se domníval, že by se mohl nadšené včelařce líbit.

A nakonec asi jo. Protože jsem vzápětí objevil v poště tuhle úžasnou zprávu: (Pokračování textu…)

Tak už jsem vám ukázal snad všechny vánoční dárky, které jsem kreslil různým zájemcům: rokycanské kohouty, zdrhající strom, knihomola, budějovičáky i rodinný výlet na bájném jednorožci. Tohle tedy můžete považovat za zlatý hřeb. (Pokračování textu…)

Možná jste si všimli, že teď dávám na blog hlavně vánoční dárky, které jsem kreslil různým lidem, a které jsem pochopitelně nemohl zveřejňovat před Vánoci (ekologický obrázek, ex libris pro knihomola, novoročenka, budějovičáci). Tenhle případ je výjimka – tohle byl dárek povánoční. (Pokračování textu…)

Když jsem na podzim besedoval s ředitelkami mateřských škol ve Středisku enviromentální výchovy MEVPIS ve Vodňanech, jedna paní ředitelka se pak přišla zeptat, jestli bych nechtěl nakreslit ex libris pro jejího syna. Jasně, že chtěl!

Zadání bylo volné, tak jsem se s nadšením pustil do obrázku, o kterém jsem se domníval, že musí zahřát u srdce každého knihomola. Paní zadavatelka však na můj e-mail dlouho neodepisovala, a když konečně napsala, neskrývala rozpaky. (Pokračování textu…)

Navzdory tomu, že jsem byl v dobách, kdy jsem chodil do různých zaměstnání, někdy trochu na zabití, dodnes mám se všemi svými tehdejšími šéfy překvapivě skvělé vztahy. Třeba pan Kohout se svojí manželkou nadšeně sleduje moji kreslířskou kariéru, kupuje si moje knížky, chodí na besedy a vloni před Vánoci si objednal nakreslení své originální novoročenky. (Pokračování textu…)