• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)

Sir Joseph John Thomson byl prvním vědcem na světě, který objevil subatomární částici – elektron. V roce 1906 získal Nobelovu cenu za fyziku. Pozoruhodné je, že jeho syn George Paget Thomson dostal za výzkum elektronů o 31 let později Nobelovku taky.

Davyho už jsem tu zmiňoval, když přivedl k vědě chudého talentovaného chlapce jménem Michael Faraday. Sám Davy taky nebyl žádné ořezávátko. Připisuje se mu objev draslíku, sodíku, vápníku, stroncia, barya, hořčíku, bóru, chloru nebo jódu. Kromě dalších fenomenálních objevů vynalezl mimo jiné Davyho kahan – bezpečnou svítilnu pro horníky. Právě tu jsem si mu, coby šnekovi, dovolil vetknout na záda.

Švédský chemik objevil nejen kyslík, ale i molybden, wolfram, baryum, mangan, vodík a chlor. Pak ještě kyseliny vinnou, šťavelovou, močovou, mléčnou a citronovou, fluorovodíkovou, kyanovodíkovou a arsenovou a mnoho dalších chemických sloučenin. Celkem slušné skóre na člověka, který se dožil jen 43 let.

Anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog, fyzik a demograf inspiroval Isaaca Newtona, opravoval chyby tehdejších vědců v měření pohybu vesmírných těles, zmapoval stovky hvězd, přesně změřil vzdálenost Země od Slunce, překládal vědecké práce z arabštiny a starořečtiny, zkoumal podmořský svět, zdokonaloval potápěčské vybavení a zkonstruoval první potápěčský zvon, popsal pohyby atmosféry i zemský magnetismus, počítal starobní důchody a položil tak základ modernímu pojišťovnictví a demografii vůbec… no a jen tak mimochodem předpověděl návrat komety, které se od té doby říká Halleyova.

Tuhle paní určitě nemusím představovat – teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů, objev radia a polonia, léčba rakoviny, dvě nobelovky…