Sir Joseph John Thomson byl prvním vědcem na světě, který objevil subatomární částici – elektron. V roce 1906 získal Nobelovu cenu za fyziku. Pozoruhodné je, že jeho syn George Paget Thomson dostal za výzkum elektronů o 31 let později Nobelovku taky.

Anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog, fyzik a demograf inspiroval Isaaca Newtona, opravoval chyby tehdejších vědců v měření pohybu vesmírných těles, zmapoval stovky hvězd, přesně změřil vzdálenost Země od Slunce, překládal vědecké práce z arabštiny a starořečtiny, zkoumal podmořský svět, zdokonaloval potápěčské vybavení a zkonstruoval první potápěčský zvon, popsal pohyby atmosféry i zemský magnetismus, počítal starobní důchody a položil tak základ modernímu pojišťovnictví a demografii vůbec… no a jen tak mimochodem předpověděl návrat komety, které se od té doby říká Halleyova.

Podivínský vévoda z Devonshire sice objevil vodík, ale až dokonce života žil v domnění, že našel neexistující flogiston. Jako první vědec na světě taky spočítal hustotu i hmotnost Země, akorát s aritmetickou chybou. Zabýval se termodynamikou a pokusy s elektřinou, kterými předběhl Faradaye. Mnoho jeho nikdy nepublikovaných objevů si později připsali jiní vědci.

Ještěže si chudého mimořádně nadaného chlapce včas všiml slavný Humphry Davy a otevřel mu dveře do světa vědy. Jinak bychom neměli elektromagnetickou indukci, elektromotory, dynama, benzen, elektrochemii, magnetické a elektrické siločáry, ba ani anodu, katodu, elektrodu a ion.