93,8 % japonských umělců má vážné obavy z porušování autorských práv umělou inteligencí a 58,5 % uvedlo, že se kvůli AI bojí o svou práci. Průzkumu organizace Arts Workers Japan se zúčastnilo 27 tisíc ilustrátorů, fotografů a spisovatelů. Mnoho respondentů uvedlo, že jim už byly zrušeny dlouhodobé smlouvy, protože AI udělá jejich práci rychleji. A mnoho z nich má pocit, že generátory obrázků nelegálně používají jejich práci. “Prosím, nekraďte mou práci,” řekl jeden z nich. Arts Workers Japan apeluje na japonskou vládu, aby zavedla smysluplnou regulaci AI, v čemž ji podporují i umělci z dalších profesí, jako jsou hudebníci a herci. (Pokračování textu…)

Na základě drakonického zákona o digitální bezpečnosti je v Bangladéši vězněno už několik stovek lidí, mezi nimi i Ahmed Kabir Kišore za své kreslené vtipy. Karikaturista aktuálně čeká na další obvinění. Kolem hlavy mu lítají paragrafy o rozvracení republiky či protistátní činnosti, což jsou fráze, které dobře známe i z naší historie. Bohužel jsou na světě země – nejenom Bangladéš – kde je tohle temná současnost. (Pokračování textu…)

• Kdysi jsem pro festival Jeden svět napsal celý esej o tom, jak obrovský význam mají kreslené vtipy v různých zemích světa, zejména v těch nesvobodných. Jakou přináší úlevu obyčejným lidem a jak jsou kreslíři státní mocí pronásledovaní a perzekuovaní. Osobně jsem se ve Švédsku poznal s bangladéšským karikaturistou, který dostal azyl v Norsku. No a tady to máte z první ruky – rozhovor s barmským kreslířem, v jehož zemi po pár letech svobody znovu zavládla vojenská junta. Umělec přirozeně nemohl odhalit svoji identitu… (Pokračování textu…)

• Každá olympiáda přece musí mít svého maskota. Ten tokijský se jmenuje Miraitowa. Mimochodem – estonská reprezentace se stylově nechala zvěčnit v manga stylu a najala si na to profesionálního japonského ilustrátora MONQ.  (Pokračování textu…)

Budou nám jednou naše děti věřit, že bylo zakázáno chodit do školy? A že jsme nesměli zpívat? (Pokračování textu…)

Děti se ve škole učí, že nejstarší kniha vytištěná na našem území spatřila světlo světa v Plzni. 550 let po této události – tedy tento víkend – se tamtéž konal první knižní veletrh Svět knihy Plzeň. Na rozdíl od mateřského pražského festivalu je ten plzeňský malý, rodinný, do dlaně. A aby bylo jasno, právě to považuji za velké plus.

Strávil jsem coby nadšený návštěvník v Depu2015 oba dny, což se mi rozhodně vyplatilo. Ostatně posuďte sami, jakých dobrých rad se mi v Plzni dostalo: (Pokračování textu…)