Minule jsem zauvažoval, že si všechny ty nové knížky, které jsem si pořídil, nejspíš zabalím pod vánoční stromeček. A tak jsem i učinil. Povyprávíme si o nich příště, až se trochu začtu. Nejdřív se musím vypořádat s tituly, které mi na nočním stolku ležely v podstatě od října. Včetně těch virtuálních.

Zatímco na čtení Skleněného pokoje jsem si před spaním dělal čas jen s velkou námahou (původně jsem si ho bral na cestu do Ruska), na poslouchání audioknížek jsem měl při práci času dost. Ani nevím proč, hodně z nich jsou životopisy. (Pokračování textu…)

Před 174 lety se narodil pán, který si ve své würzburské laboratoři tak dlouho hrál s katodovými paprsky, až vymyslel rentgen. Tak všechno nejlepší, šneku!

Čím jasněji si uvědomíme, co dobrého už se nám v minulosti podařilo, tím jistější se budeme cítit v přijímání výzev a rizik v budoucnosti. Proto jsem se i letos ohlédl a vybral pár pracovních věcí, ze kterých se můžu těšit. Tu největší, ryze soukromou, tu samozřejmě nenajdete. Nicméně vám radím: Nezdržujte se studiem mého seznamu. Vemte radši tužku a sepište si ty své velké či malé radosti, ať už pracovní či privátní. Nemusíte to přece hned věšet na internet jako já ;-) (Pokračování textu…)

Pro plzeňskou knihovnu kreslím (nejen) novoročenky už strašně let. Vždycky si vyberou nějaké významné výročí, které nás v příštím roce čeká, a k němu pak něco vymyslíme. V minulosti jsem kreslil třeba Mauglího, Rychlé šípy, Tři mušketýry a letos pány Hanzelku se Zikmundem.

Trochu problém nastává, když se pak k výsledku vyjadřuje v knihovně a všech jejích odděleních příliš mnoho lidí, protože každý má nějaký nápad či vylepšení, často samozřejmě protichůdné…  (Pokračování textu…)

Prostřednictvím programu Adopce na dálku pomáhá Arcidiecézní charita Praha 25 let – tedy od roku 1993. První indičtí školáci, kteří usedli do lavic díky podpoře českých dárců, jsou dnes už třicátníci, a díky vzdělání našli dobré pracovní uplatnění. Během posledních 25 let zaplatili Češi vzdělání 32 tisícům dětí ze sociálně slabých rodin v osmi zemích světa. (Pokračování textu…)

Musím se vám k něčemu přiznat: Život na volné noze je strastiplný. Kolikrát člověk nemá ani židli, na kterou by si sednul… Vy se tím ale netrapte. Vybírejte a objednávejte plné hrsti kreslených samolepek ode mě i od mých kolegů úplně zadarmo! (Pokračování textu…)