Poprvé v životě jsem kreslil nahatou spisovatelku. Mladou, krásnou, úspěšnou. A byl to pro mě naprosto fantastický zážitek. Nejen že mě nechala listovat nádhernými kousky z její bohaté knihovny a kochat se parádními obrazy, které jí doma visí na stěnách, ale ještě mi hrála ke kreslení na klavír a flétnu. A nakonec jsem si koupil knížky, které jsem od ní ještě neměl. Zůstaly mi na tohle kreslení fakt hezký vzpomínky. A taky obrázky (než si je někdo koupí). Líbí se vám nějaký? Napište mi. (Pokračování textu…)

Dostal jsem takovou rychlou zakázku od jednoho polského nakladatelství vytvořit do jejich knížky stylizovanou mapu jednoho města. A to vám mě hodilo do takový nostalgie, že si to ani neumíte představit.

Jak to? (Pokračování textu…)

Není řeč o Alzákovi, ale o Zeleném Raoulovi – komiksu který týden co týden vycházel v Reflexu neuvěřitelných 28 let a tento čtvrtek se svojí závěrečnou epizodou dostane na konečné číslo vyprodukovaných 1421 dílů. Konec satirického seriálu, který se v minulosti potýkal i s několika žalobami od potrefených celebrit, oznámil na sociálních sítích jeden z jeho scenáristů Milan Tesař. Všechny epizody nakreslil Štěpán Mareš. Redakce se prý s tvůrci rozloučila strohou e-mailovou zprávou. (Pokračování textu…)

Když někdy v 80. letech pustili komunisti do československých kin americký trhák E.T. – Mimozemšťan, a když moji rodiče nějak sehnali předražené lístky do plzeňského kina Eden, až na sedačce jsem s hrůzou zjistil, že jsem si doma zapomněl brejle. A stejně jsem ten film obrečel a ta vzpomínka mě dojímá dodnes. Promiňte, jdu si někam tiše zaslzet.

Jakkoliv se zdá velikost dvoustrany 540 x 320 mm obrovská, musel jsem pečlivě zvážit, výrobu jakých jídel dětem (i dospělým) ukážu. Váhal jsem mezi základními potravinami a nezdravými dobrotami, které děti milují, jako jsou brambůrky, čokoláda, popcorn a podobně. Vlastní žena i paní redaktorka Zajíčková mě přesvědčily, abych zvolil první variantu. Vybral jsem si tedy chleba, mléko, máslo, sýr a jogurt. Po ukázce o stavění domů a výrobě nábytku vám tímto představuji druhé velké téma z mojí interaktivní knihy Už vím jak. (Pokračování textu…)

Minule jsem zauvažoval, že si všechny ty nové knížky, které jsem si pořídil, nejspíš zabalím pod vánoční stromeček. A tak jsem i učinil. Povyprávíme si o nich příště, až se trochu začtu. Nejdřív se musím vypořádat s tituly, které mi na nočním stolku ležely v podstatě od října. Včetně těch virtuálních.

Zatímco na čtení Skleněného pokoje jsem si před spaním dělal čas jen s velkou námahou (původně jsem si ho bral na cestu do Ruska), na poslouchání audioknížek jsem měl při práci času dost. Ani nevím proč, hodně z nich jsou životopisy. (Pokračování textu…)