… hned si ho někam načmáře, jelikož dobře ví, že když to neudělá, přijde o něj. Už mnohokrát v životě si totiž řekl: “Tohle je dobrý, to si zapamatuju a zaznamenám později,” a přesně tím okamžikem geniální myšlenku spláchnul do záchodu. V té šílené, nepochopitelné věci, co nosí v lebce, už to prostě nikdy nedohledá, i kdyby se rozkrájel. (Pokračování textu…)

Ke svým třináctým narozeninám dostala Anne malý zápisník. Z jejího příběhu nám dodnes běhá mráz po zádech.

Vzpomene si tady ještě někdo na seriál, ve kterém jsem vám během několika let představil 50 blogů 50 nejrůznějších ilustrátorů ze všech koutů světa? Dneska už blogy nesleduju. Mám Instagram.

I tam mě ovšem pramálo zajímají selfie, fotky jídel a reportáže z rodinných výletů. Můj Instagram, to je samozřejmě nikdy nekončící proud skvělých ilustrátorů a ilustrátorek, kteří mě baví bez ohledu na to, zda jde o renomované úspěšné tvůrce nebo studenty výtvarných škol. Budu vám je představovat pěkně jednoho po druhém. Vykopávám Davem Garbotem. (Pokračování textu…)

Po delší době kresba jen tak ze skicáku.

Když jsem si tu předevčírem postěžoval, že se mi skrze placené zakázky nedostává času na vlastní projekty, někteří čtenáři to zřejmě pochopili trochu jinak. V mailu jsem pak nacházel zajímavé nabídky na to, co bych pro ně mohl kreslit. Zadarmo. (Pokračování textu…)

Poslední dobou ve mně sílí pocit, že něco dělám blbě. Pracuji sice na krásných projektech pro své klienty, ale skoro vůbec nedělám nic jen tak pro sebe, pro radost. Věnovat se vlastním kreativním nápadům je luxus, který si skoro nemůžu dovolit. Musím něco zásadně změnit, abych mohl zase napsat knížku, namalovat obraz, zkusit tvořit nějakou zajímavou grafickou technikou.

V sobotu jsem si aspoň střihnul dvě rychlé skicky na Šumavě.