… a když už, tak si s sebou vzít vhodné čtení (kresleno pro organizaci Pacienti IBD). Mimochodem nevíte-li, jak doma zabavit svoje ratolesti, stáhněte si naše pexeso úplně zadarmo!

Tohle byl důvod, proč jsem byl v Moskvě zadarmo (fotky zde). V Ruské státní knihovně, které dodnes nikdo z Moskvanů neřekne jinak než Leninka, jsem vedl workshop o tom, jak se kreslí večerníček. (Pokračování textu…)

Když jsem v autobusu do Prahy náhodou potkal předsedkyni Unie výtvarných umělců Plzeň Marii Kasalickou a na její otázku, kam jedu, odpověděl, že do Moskvy, bezděčně poznamenala: “Je to hezký, udělat si výlet do Ruska, když tam člověk nemusí žít, viď?” Pregnantněji to snad ani vyjádřit nejde.

Jakkoliv jsem hodiny ruštiny s těmi kydy o sovětských reáliích ve škole nesnášel, nečekal jsem, že najdu Moskvu právě takovou, o jaké jsme se učili – socialistickou, plnou Leninů, rudých hvězd, srpů, kladiv, vojáků a připomínek sovětských úspěchů na každém rohu. Jen pionýři někam zmizeli. A že s angličtinou člověk daleko nedojde, jsem pochopil už na letišti. (Pokračování textu…)

Abych viděl, jak budu vypadat, až budu starý, vyvinul jsem vlastní aplikaci. Projel jsem v ní svůj obličej a musím říct, že jsem s výsledkem celkem spokojený. O názvu ještě přemýšlím, ale mohlo by se to jmenovat třeba FaceApp.  (Pokračování textu…)

Pořád se mi ještě nechce věřit, že se to opravdu stane. V posledních letech jsem nahrál pár svých písniček ve studiu, ale živě jsem je ještě nikdy nezpíval. Až teď. A hned dvakrát! (Pokračování textu…)

Musím se vám k něčemu přiznat: Život na volné noze je strastiplný. Kolikrát člověk nemá ani židli, na kterou by si sednul… Vy se tím ale netrapte. Vybírejte a objednávejte plné hrsti kreslených samolepek ode mě i od mých kolegů úplně zadarmo! (Pokračování textu…)