Nemusel bych dneska dělat vůbec nic. Ale mě to prostě baví ;-)

Kdyby mohla červená pohovka v mém ateliéru vyprávět, nic zajímavého by vám neřekla. Prostě jsme si jenom kreslili.

Všichni si letos připomínáme mnohá osmičková výročí, vzpomínáme na významné osobnosti, objevy, události, mezníky… Zkrátka taháme z paty cokoliv, na co bychom mohli být pyšní. Ještě, že máte mě, abych vám připomněl jeden obor, který zůstává kdo ví proč bez povšimnutí, ale v němž právem patříme na světovou špičku – pornoprůmysl. (Pokračování textu…)

Jsou chlapi, kteří své partnerky dusí chronickou žárlivostí. A pak jsou tací, kteří mi jen tak mimochodem napíšou:

“Moje žena má Vaše kresby velmi ráda a taky ví, že pokud by mi chtěla udělat jó velkou radost, nechala by se od Vás namalovat jako akt.”

(Pokračování textu…)

Když jsem se v roce 1996 těšil do Prahy na koncert Tiny Turner, nenapadlo mě, že se dočkám něčeho mnohem většího a důležitějšího, než jsou skvělé písničky a velkolepá show. Hvězda mých dětských let prosezených za dohnívajícího socialismu u sledování hudebních pořadů na západoněmeckých televizích totiž k mému velkému úžasu nepřijela jenom zazpívat nebo zatančit a odjet na další štaci. Ona se přišla rozdat. (Pokračování textu…)

Je jaro roku 2007. Jeden obyčejný tatínek se ve svém bytě v moravském městečku právě potýká s elektronickou chůvičkou. Znepokojivý výjev, který v ní omylem zahlédne, odstartuje tak zvanou Kuřimskou kauzu – šílený příběh, který nevěřícně sleduje celá země, aniž by mu kdokoliv dokázal porozumět. Figuruje v něm plejáda nepochopitelných postav a zápletek, utrpení nevinných dětí, několikanásobná proměna dospělé ženy v dítě, náboženská sekta a neskutečná manipulace. Jakkoliv policie celý případ důkladně zmapuje a soudy vynesou rozsudky, stejně to nikdy do celého případu nevnese ani paprsek světla. Záhady a spekulace o skutečných vinících a jejich důvodech zůstávají. Zapomeňme. (Pokračování textu…)