Dneska mám narozeniny, tak až se udělá hezky, vyrazím za kulturou.

K velké tlusté knížce se jménem Matisse na hřbetu nebylo jednoduché se dostat. Musel jsem si v tátově ateliéru přistrčit židli trochu bokem, vylézt na ní, natáhnout se přes stůl, otevřít skleněnou skříň, vytáhnout tu bichli tak, aby se s ní nevysypala půlka police, slézt s ní ze židle a někde si jí v klidu listovat. A pak ji zase opatrně vrátit na místo. To je moje dětská vzpomínka na fauvistu, který vedle Picassa asi nejvíc ovlivnil malířství 20. století.

Jeho moravské továrny na ohýbaný nábytek byly taková IKEA 19. století. Společnost TON v Bystřici pod Hostýnem pořád šlape a pracují pro ni nejlepší světoví designéři.

Požádala mě, jestli bych jí kreslenými vtipy doprovodil knížku. Nadšeně jsem souhlasil. Dmul jsem se pýchou, že si vybrala právě mě. Bára Rektorová. Sushiqueen. (Pokračování textu…)

Tohle jsem se naučil od Austina Kleona: Máš-li depresi, nakresli obrázek Batmana, který má depresi. Sice ti to nepomůže, ale budeš mít obrázek Batmana! A mít depresi s Batmanem nebo bez něj, to je přece sakra rozdíl!

Musím se vám k něčemu přiznat: Život na volné noze je strastiplný. Kolikrát člověk nemá ani židli, na kterou by si sednul… Vy se tím ale netrapte. Vybírejte a objednávejte plné hrsti kreslených samolepek ode mě i od mých kolegů úplně zadarmo! (Pokračování textu…)