Trvalo to. Napínal jsem vás. Občas jsem poslal na sociální sítě krátké videoukázky, jak sedím ve studiu před kamerou a cosi tam říkám.

Ale teď, teď už je to konečně venku. A vy se dozvíte, co jsem to celou tu dlouhou dobu horečnatě chystal. A nebyl jsem na to sám. (Pokračování textu…)

Na konci článku K čemu jsou na světě ilustrátoři, jsem slíbil pokračování na téma, jestli ilustrátoři mohou změnit svět k lepšímu.

Takže co? Mohou? (Pokračování textu…)

Rok jsme s Martinou Kováříkovou předělávali naši 12 let starou naučnou stezku pro děti. Martina vymyslela úplně nová témata, já nakreslil novou veverku a desítky dalších ilustrací, napsal básničky a celé to upravil graficky. Další lidi to všechno báječně instalovali, takže v Plzni na Homolce mají teď nejkrásnější naučnou stezku v republice.  (Pokračování textu…)

Tohle se mi na dnešní době fakt líbí – všichni ilustrátoři, stejně jako muzikanti nebo jakýkoli jiní umělci, mají stejné podmínky. Nikoho nezajímá, jakou jste vystudoval školu, kolik knih už jste ilustroval, jak moc zasloužilý umělec jste. Vaše práce se buď líbí nebo ne. Když se mě někdo zeptá na moje výtvarné vzory, odpovídám upřímně, že vlastně nevím. Sleduji na Instagramu slovutné umělce i studenty. Je mi to jedno. (Pokračování textu…)

Podivný rok to byl, viďte? I obyčejná návštěva hospody se stala zaznamenání hodným zážitkem. A přece člověk musí pracovat a dělat to nejlepší, co dokáže, aby ten svět udělal aspoň trochu hezčím. (Pokračování textu…)

Moje interaktivní mluvící kniha Už vím jak vyšla na Slovensku pod názvem Už viem, ako sa to robí – interaktívna hovoriaca knižka. I v ní najdou děti více než 2 500 zvuků, stovky lidí, zvířat, aut a strojů, spoustu informací a zábavy. Nenamluvil ji Tomáš Hanák, nýbrž (neméně skvělý) Ján Dobrík. Průvodce knihou dělá dětem malý Vojto. (Pokračování textu…)