Nikdy jsem neměl moc rád svoje narozeniny. Cítím se trapně a nechápu, proč by mi měli lidi gratulovat k výročí porodu. Když už, tak spíš mojí mámě…

Blahopřát by se podle mě mělo k úplně jiným příležitostem – když se vám něco povede, když jste povýšili v práci, když jste se něco nového naučili, když jste dosáhli nějakého cíle.

V mém případě bývá takovým zaznamenání hodným mezníkem vydání nové knihy. Zvlášť, když jde o první autorskou knížku po dlouhých 6 letech. Zvlášť, když jde o projekt, na kterém jsem pečlivě pracoval víc než rok a další půlrok dolaďoval, dopracovával, připravoval podklady pro tiskárnu atd.

Řeč je o titulu Už vím jak – interaktivní mluvící kniha. Je jistě jen náhodou, že knížka vychází oficiálně právě… na moje narozeniny.

Blahopřejte mi tedy prosím. K vydání knížky, do které jsem vložil tolik úsilí, jako do máločeho. A já zkusím na příští rok vymyslet zase něco nového, k čemu byste mi mohli gratulovat místo těch hloupých narozek.