Občas člověk vyleze z ulity a dopustí se něčeho, co by normálně nedělal. Odměny bývají různé, většinou však příjemné. Zrovna jako když jsem navzdory svým zavedeným zvyklostem neodmítl nabídku na malou výstavu v trutnovském gymnáziu a ještě jsem slíbil dvě přednášky pro studenty. A ta odměna? Báječně jsem si to užil. Všichni totiž byli neskutečně milí.

Protože jsem nemohl gymnaziálním studentům – ani těm nejmladším – vyprávět a kreslit pohádky, jako to dělám pro mladší děti, připravil jsem si přednášky o komiksech. Teď už si mě tedy nemusíte zvát jen na besedy do základních škol, ale i na střední. Přijedu moc rád!

Přednášky byly dvě a studenti z obou skupin pak v rámci výtvarného workshopu tvořili své vlastní šnečí karikatury. Nakonec jsme jich na malé přidružené výstavce představili třicet.

A odpolední vernisáž – to bylo jedno překvapení za druhým. Když pominu “povinné” oslavné ódy na autora, pěvecký sbor si připravil písničky upravené speciálně pro mě. A tak jsem se třeba dozvěděl, že:

S batohy všichni jsme šneci,
do školy táhnem v nich věci.
Dnes ale vernisáž máme,
s mistrem Vhrsti foto dáme…

Když jsem při dopolední přednášce po otázce, co říkám na nový komiks Jiřího Gruse Drak nikdy nespí, musel přiznat, že jsem ho ještě nečetl, odešel pan učitel Erben do knihkupectví a knížku mi pak na vernisáži věnoval. A to nebyl jediný dárek, který jsem si odvezl.

Ani po vernisáži se nikomu nechtělo domů. Hlavně dětem, které si sedly a kreslily další a další úžasné šneky.

Zkrátka to byla neuvěřitelná jízda, za kterou všem moc děkuju!