Pohodové Vánoce a v novém roce spoustu zdraví, lásky a radostné práce :-)

Od kreslení desátého dílu večerníčku Bílá paní na hlídání jsem si odskočil do pražského Goethe Institutu, kde jsme s velkou slávou vítali parádní německou verzi Mit der weißen Frau ist kein Tag mehr grau! (Vlastně k tomu mělo dojít už v listopadu, ale to jsem byl ještě v Bratislavě, tak to kvůli mě šoupli až na prosinec.) (Pokračování textu…)

Odpověď je jednoduchá: Vůbec netuším, jak jsem k tomu přišel. Proč zrovna já? Proč zrovna doprava? Nevím. (Pokračování textu…)

Neumím si pomoct – pořád kreslím obrázky plné radosti a dobré nálady, veselé postavičky, spoustu bezstarostných ilustrací pro děti. Nestěžuju si. Vy víte, že mě to baví. Ale taky víte, že z téhle škatulky rád občas vylezu ven a nakreslím nějaký vtip nebo nahatou slečnu. Dlouho jsem přemýšlel i o tom, jaké by to bylo, kdyby nějaký básník našel odvahu a nechal si těmi mými kresbičkami ilustrovat sbírku básní. A pak se ozval Karel. (Pokračování textu…)

Mám rád klienty, kteří jsou trochu švihlí. Jen takoví zákazníci ochotně přistoupí na vaše bláznivé nápady. Anebo je sami rovnou vymýšlejí. Tak dlouho jsme s Lucií Laštíkovou ze sdružení Pacienti IBD dumali, čím bychom udělali radost nemocným dětem, až jsme to vymysleli… (Pokračování textu…)