Řekli jsme si s mým kolegou, polským novinářem Łukaszem Grzesiczakem, že si na chvilku odpočineme od práce v Bratislavě a uděláme si výlet do Těšína na divadelní festival Bez Granic. (Založil jsem si účet na Instagramu, kam teď dávám všechny fotky a obrázky hezky za čerstva, tak si mě tam najděte. Tady předkládám malý souhrn.)

Před lety jsem se do Polského Těšína zamiloval, když jsem tam strávil pár dní procházkami a kreslením si v ulicích a parcích. Když tam ale máte někoho, kdo město důkladně zná, je to něco úplně jiného. A nejen proto, že poznáte spoustu schovaných hospod a kaváren…

Rotunda sv. Mikuláše a sv. Václava je nejstarší barák v Polsku. Mají ji i na bankovce, a když máte protekci, klidně vám dají klíče, abyste se podívali dovnitř.

Z představení Bílého divadla a Artrózy „Já, já toho věštec od Beskydu lidu“ jsem viděl jen kousek. Nebyl jsem připravený na to, že to bude venku na nádvoří pivovaru.

Zato tohle jsem si užil. Skvělý zážitek!

A další umění. Tohle prý kdosi maloval poslepu.

V sobotu jsme se na náměstí přimotali k celopolské náboženské akci Różaniec do granic.

Tak jsme pak raději vyrazili do Katowic.

Nikiszowiec, město postavené v letech 1908–1918 pro horníky v místních dolech. Myslím, že jsem tu depresivnost na fotce docela hezky vystihl.

Pršelo, byla mi strašná zima a ještě k tomu mi zatékalo do bot.

Že v každém městě, ve kterém se ocitnu, navštívím i místní rádio, se stalo už tradicí. (Fotky ze Slovenského rozhlasu v Bratislavě najdete na mém Instagramu.)

V Polském rozhlase to vypadá takhle: Koncertní studio.

Pohled od mixpultu do hlasatelny…

… a naopak.

A odtud se to všechno posílá ven.

Tečku za polským víkendem udělal Jaromír Nohavica v těšínském divadle. Samozřejmě v polštině.