Aby to bylo úplně jasné – podle verdiktu odborné poroty jste v českých ani slovenských médiích nemohli v roce 2015 vidět nic lepšího než moje vtipy. Mělo mě to napadnout, když mi sympatická slečna u vchodu řekla, abych se v sále při udílení cen posadil někam dopředu…

Děkovačku jako při Oscarech jsem ještě jakž takž zvládl (lidi se smáli), ale do kamery České televize už jsem pak blábolil úplné nesmysly. Doufám, že mě vystřinou…

Pro jistotu ještě jednou děkuji:

• Janu Nejedlému, šéfredaktorovi časopisu Rodina a škola, za to, že se mě před dvěma lety zeptal, jestli bych pro něj nechtěl kreslit vtipy. Díky, mám z té spolupráce fakt radost. A právě tyhle vtipy v soutěži uspěly.
• Nadaci OSF, která Novinářskou cenu každoročně pořádá, za to, že do udílení cen nejlepším novinářům, publicistům či reportérům zahrnula i kreslíře vtipů. Považuji to za velmi důležité a třeba vám i někdy vysvětlím proč.
• Všem šéfredaktorům, kteří se na mě se žádostí o spolupráci obrátí v blízké budoucnosti :-)
• Všem milým lidem, kteří mi hned na místě upřímně blahopřáli: Joachimu Dvořákovi, členovi poroty, Lucii Laštíkové, organizátorce, Martinu Veselovskému, který ten večer obdržel hned dvě ceny, Vladimíru Čabákovi z Nadácie otvorenej spoločnosti, Filipu Rožánkovi a dalším.

Přeju si, aby zřejmě nejvýznamnější cena, kterou u nás může kreslíř vtipů dostat, měla pozitivní vliv na větší publicitu kresleného humoru v českých a slovenských médiích. A nemusí jít samozřejmě jen o moje vtipy ;-)